Washington neusiluje o prodloužení šedesátidenní lhůty, kterou americko-íránské memorandum z června stanovilo pro vyjednání konečné mírové a jaderné dohody. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Teherán podle něj není připraven přijmout podmínky, které Spojené státy považují za nezbytné. Trump zároveň prohlásil, že Írán by měl „vztyčit bílou vlajku kapitulace“. Informaci přinesly Hospodářské noviny s odkazem na zahraniční agentury.
Memorandum podepsané 17. června počítalo s okamžitým ukončením vojenských operací a s dokončením konečné dohody nejvýše do 60 dnů; prodloužení bylo možné jen při souhlasu obou stran. Dokument také spojoval další jednání s obnovením bezpečného pohybu obchodních lodí v Hormuzském průlivu, postupným ukončením americké námořní blokády Íránu, otázkou sankcí a budoucností íránského jaderného programu. Závěrečná dohoda měla podle textu memoranda řešit i režim nakládání se zásobami obohaceného materiálu pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. ([presidency.ucsb.edu](https://www.presidency.ucsb.edu/documents/islamabad-memorandum-understanding-between-the-united-states-america-and-the-islamic))
Vyjednávání však zůstává bez výsledku. Agentura AP v úterý uvedla, že Írán paralelně jedná s Ománem o správě lodní dopravy v průlivu. Současně se bezpečnostní situace v oblasti nezlepšila: podle britského střediska UK Maritime Trade Operations zasáhl v úterý neidentifikovaný projektil loď, která se pokoušela Hormuzským průlivem proplout. Poškozena byla strojovna a incident si vyžádal oběť či zraněného člena posádky; bližší údaje úřady bezprostředně nezveřejnily. ([apnews.com](https://apnews.com/article/9c48af23b713709e8e170191fbc78c2a))
Klíčová cesta pro ropu i zkapalněný plyn
Vývoj má přímý význam pro světový energetický obchod. Hormuzský průliv je hlavní námořní vývozní trasou pro ropu z Perského zálivu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že jím v roce 2025 denně procházelo v průměru téměř 20 milionů barelů ropy a ropných produktů, což odpovídalo zhruba čtvrtině celosvětového námořního obchodu s ropou. Přibližně 80 procent těchto objemů směřovalo do Asie. Alternativní potrubní trasy přes Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty mají podle IEA jen omezenou volnou kapacitu, odhadem 3,5 až 5,5 milionu barelů denně. ([iea.org](https://www.iea.org/about/oil-security-and-emergency-response/strait-of-hormuz))
Průliv je důležitý rovněž pro trh se zkapalněným zemním plynem (LNG). Přes tuto trasu vedla v roce 2025 převážná část vývozu LNG z Kataru a Spojených arabských emirátů, dohromady téměř pětina světového obchodu s tímto palivem. Katar a Spojené arabské emiráty nemají pro dodávky LNG na globální trh rovnocenné alternativní vývozní cesty. IEA proto upozorňuje, že delší výpadek by znamenal výrazný nabídkový šok zejména pro asijské odběratele, ale promítl by se i do cen na evropských trzích. ([iea.org](https://www.iea.org/about/oil-security-and-emergency-response/strait-of-hormuz))
Červnové příměří nejprve umožnilo částečné obnovení toků ropy. IEA ve své červencové zprávě uvedla, že celkový vývoz ropy ze států Perského zálivu včetně objemů vedených mimo Hormuzský průliv vzrostl v červnu o 6,5 milionu barelů denně na 16,1 milionu barelů denně. I tak zůstával pod předválečným průměrem 24 milionů barelů denně. Zlepšení dopravy tehdy stáhlo referenční cenu ropy North Sea Dated na začátku července přibližně na 68 dolarů za barel, po dalším narušení příměří 7. a 8. července se však cena vrátila zhruba k 77 dolarům za barel. ([iea.org](https://www.iea.org/reports/oil-market-report-July-2026?mode=overview))
Aktuální nejistotu dále podtrhují údaje americké administrativy. Ministr energetiky Chris Wright minulý týden uvedl, že Hormuzským průlivem tehdy procházelo téměř devět milionů barelů ropy denně a spolu s dodávkami vedenými potrubím činily toky z regionu zhruba 15 milionů barelů denně. Cena americké ropy se podle AP ve stejný den pohybovala kolem 83 dolarů za barel, tedy nad úrovněmi před válkou. Spojené státy současně uvolňují ropu ze strategických zásob; jejich objem podle AP klesl pod 300 milionů barelů, o více než 100 milionů barelů od začátku roku 2026. ([apnews.com](https://apnews.com/article/84ee037681e5455587a4273eb777709e))
Bez dohody mezi Washingtonem a Teheránem tak zůstává nejisté nejen právní a bezpečnostní uspořádání námořní trasy, ale i tempo návratu ropných a palivových dodávek na běžnou úroveň. IEA ve své červencové analýze podmínila očekávané zlepšování situace na trhu postupným obnovením tankerové dopravy a trvalejším uklidněním konfliktu. ([iea.org](https://www.iea.org/reports/oil-market-report-July-2026?mode=overview))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.