Kouř z lesních a přírodních požárů nepředstavuje jen bezprostřední problém pro lidi v blízkosti ohně. Výzkum v posledních letech stále častěji ukazuje, že jeho zdravotní dopady mohou zasahovat celý organismus a přetrvávat i po skončení požáru. Podle reportáže Deutsche Welle je hlavním rizikem zejména znečištění jemnými prachovými částicemi PM2,5, tedy částicemi o průměru nejvýše 2,5 mikrometru.
Tyto částice vznikají při hoření dřeva, vegetace, půdy i umělých materiálů. Jejich složení se proto může výrazně lišit podle místa požáru. Kouř z ohně, který zasáhne obydlenou oblast, může vedle produktů spalování biomasy obsahovat také látky uvolněné z budov, plastů nebo dalších průmyslově vyráběných materiálů. Světová zdravotnická organizace uvádí, že při požárech staveb se v popelu a kouři mohou objevit mimo jiné toxické kovy, azbest či polycyklické aromatické uhlovodíky.
Nejmenší částice se po vdechnutí dostávají hluboko do plicních sklípků. Odtud mohou pronikat do krevního oběhu a vyvolávat zánětlivé reakce a oxidační stres, tedy poškození buněk spojené s nerovnováhou mezi volnými radikály a obrannými mechanismy těla. Bezprostředními následky bývají podráždění očí a dýchacích cest, kašel, dušnost, bolesti hlavy nebo zhoršení astmatu. U citlivých lidí mohou potíže nastat i při pobytu daleko od samotného požáru, protože kouř se šíří na velké vzdálenosti.
Riziko pro srdce, cévy i další orgány
Odborné studie spojují expozici kouři také se zvýšeným zatížením srdce a cév. Evropská studie zveřejněná v roce 2025 analyzovala údaje z 654 regionů ve 32 zemích a zahrnula 541 milionů obyvatel. Zjistila souvislost mezi denní koncentrací požárových částic PM2,5 a úmrtností ze všech příčin, zejména pak na onemocnění dýchacího a kardiovaskulárního systému. Autoři zároveň uvedli, že účinek částic pocházejících z požárů vycházel vyšší než u částic PM2,5 z ostatních zdrojů znečištění ovzduší.
Další práce z USA se zaměřily na dlouhodobou a opakovanou expozici. Studie publikovaná letos v časopise European Heart Journal sledovala starší dospělé ve Spojených státech a popsala souvislost mezi dlouhodobým vystavením požárovému kouři a vyšším rizikem mrtvice. Jiná studie, zveřejněná ve Science Advances, odhadla, že dlouhodobá expozice částicím PM2,5 z požárů v letech 2006 až 2020 souvisela v 48 kontinentálních státech USA v průměru s asi 24 100 úmrtími ročně. Takové výpočty pracují se statistickými modely a popisují zdravotní zátěž v populaci, nikoli příčinu úmrtí konkrétního jednotlivce.
Světová zdravotnická organizace řadí mezi skupiny s vyšším rizikem děti, seniory, těhotné ženy a lidi s chronickými nemocemi plic, srdce, ledvin či cukrovkou. U těhotenství odborná literatura naznačuje souvislost kouře z požárů s předčasnými porody a nižší porodní hmotností, výsledky jednotlivých studií se však liší a další výzkum je potřeba. Výrazně zatíženi jsou rovněž hasiči, záchranáři a další pracovníci nasazení v oblastech požárů, kteří mohou vdechovat vysoké koncentrace kouře opakovaně.
Význam problému zvyšuje schopnost kouře cestovat přes hranice států i kontinentů. Kouř z rozsáhlých kanadských požárů v roce 2023 zhoršil ovzduší nejen v Severní Americe, ale podle studie zveřejněné v časopise Nature se projevil také v Evropě. Autoři odhadli, že kouři z těchto požárů bylo v Severní Americe a Evropě alespoň krátkodobě vystaveno zhruba 354 milionů lidí. Zároveň upozornili, že dopad velkých požárů se nemusí omezovat na oblast, kde hoří.
Zdravotnické instituce doporučují při zhoršené kvalitě ovzduší omezit fyzickou aktivitu venku, zavřít okna a dveře a podle možností používat v interiéru účinnou filtraci vzduchu. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí uvádí, že pro pobyt venku může ochranu před částicemi poskytovat správně nasazený respirátor typu N95, který těsně přiléhá k obličeji. Lidé s nemocemi srdce či plic by měli svůj postup při epizodách silného kouře konzultovat se zdravotníkem.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.