Šéf norského státního investičního fondu Nicolai Tangen varoval před rizikem, že rychlý růst cen akcií spojených s umělou inteligencí vytvořil na trzích bublinové tendence. Pokud by se očekávání investorů nenaplnila, mohla by podle něj přijít výrazná korekce. Informovala o tom Deutsche Welle.
Norwegian Government Pension Fund Global, známý jako norský ropný fond, patří k největším investorům na světě. Spravuje norské příjmy z těžby ropy a plynu a investuje především do akcií, dluhopisů a nemovitostí v zahraničí. Jeho portfolio je rozprostřené napříč zeměmi a sektory, zároveň však jeho výsledky výrazně ovlivňují největší americké technologické společnosti.
Tangen ve vystoupení před norským parlamentním výborem uvedl, že fond za posledních pět let vydělal na sedmi největších amerických technologických firmách 1,614 bilionu norských korun. Dodal, že rostoucí tržní ocenění technologických podniků zvyšuje jejich podíl v indexu, podle něhož fond značnou část svých investic řídí.
Na konci roku 2025 představovalo deset největších firem 21,3 procenta akciové části portfolia fondu. Sedm z těchto deseti společností tvořily americké technologické podniky. Podle Tangena jde o koncentraci kolem malé skupiny firem, jakou fond ve své historii dosud nezažil. Mezi největší veřejně známé podíly fondu patří investice do firem, které dodávají čipy, cloudové služby nebo provozují digitální platformy využívané při rozvoji AI.
Růst akciových trhů v posledních letech podporovaly jak skutečné zisky firem, tak očekávání, že umělá inteligence zásadně zvýší produktivitu a budoucí příjmy. Norský úřad pro dohled nad finančním trhem ale ve své zprávě z června uvedl, že značná část růstu amerického trhu souvisí právě se sedmi největšími technologickými společnostmi. Ty podle úřadu představují zhruba třetinu celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500. Nejisté podle něj zůstává, zda budoucí výnosy ospravedlní současné ocenění a rozsah investic do datových center.
Hodnota norského fondu se v roce 2025 zvýšila o 15 procent a na konci roku přesáhla 21 bilionů norských korun. V prvním čtvrtletí roku 2026 ale fond vykázal záporný výnos 1,9 procenta, než se po dubnovém zotavení ztráty částečně vyrovnaly. Případný pokles technologických akcií by se proto promítl nejen do hodnoty jednotlivých podílů, ale kvůli jejich váze také do celkového výsledku fondu.
Norská centrální banka ve své zprávě o finanční stabilitě uvedla, že pokračující optimismus kolem AI pomohl na jaře 2026 posunout některé americké a asijské akciové indexy na nová maxima. Současně upozornila, že zpomalení technologického rozvoje, nedostatek elektřiny, čipů či dat nebo změna poptávky po současné infrastruktuře by mohly očekávání investorů oslabit. Tangen konkrétní vývoj cen nepředpověděl, jeho varování však ukazuje, že i největší dlouhodobí investoři považují koncentraci v technologickém sektoru za významné riziko.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.