Nový rozsudek nad Thaçim znovu rozděluje Kosovo

Nový rozsudek nad Thaçim znovu rozděluje Kosovo

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl v úterý 17. listopadu odsouzen Kosovskými zvláštními komorami v Haagu k 17 měsícům vězení za pokus mařit výkon spravedlnosti. Soud ho uznal vinným z pokusu ovlivnit svědky, porušení tajnosti řízení a pohrdání soudem. Trest se má vykonat odděleně od trestu, který Thaçi dostal v září za válečné zločiny.

Podle soudu Thaçi v roce 2023 během návštěv ve vazebním zařízení předával informace o několika chráněných svědcích a prostřednictvím návštěvníků se pokoušel ovlivnit způsob jejich výpovědí v hlavním procesu. Předsedající soudce Christopher Gosnell označil takové jednání za útok na integritu soudního systému, který je podle něj základem právního státu. Prokurátorka Kimberly West verdikt přivítala.

V samostatném procesu, jehož prvostupňový rozsudek padl 16. září, dostal Thaçi 25 let vězení za válečné zločiny spáchané během konfliktu v Kosovu v letech 1998 až 1999. Soud ho spolu s bývalými veliteli Kosovské osvobozenecké armády Kadri Veselim, Rexhepem Selimim a Jakupem Krasniqim uznal vinným z nezákonného věznění, krutého zacházení, mučení a vražd. Všichni obžalovaní se proti verdiktům mohou odvolat.

Rozsudek posílil kritiku soudu

Nové odsouzení přichází v době, kdy se v Kosovu znovu vede ostrá debata o Kosovských zvláštních komorách. Jde o soudní instituci vytvořenou na základě kosovského práva, která sídlí v Nizozemsku a pracuje s mezinárodními soudci i žalobci. Vznikla po zprávě Rady Evropy z roku 2010, která upozornila na podezření ze závažných zločinů spáchaných některými členy Kosovské osvobozenecké armády.

Soud měl původně vzniknout proto, aby mohl nestranně projednat případy, v nichž by domácí justice jen obtížně chránila svědky a čelila politickému tlaku. Kritici v Kosovu však dlouhodobě tvrdí, že instituce se zaměřuje téměř výhradně na bývalé velitele UÇK a zpochybňuje povahu války, kterou velká část kosovské společnosti vnímá jako boj za osvobození od srbské nadvlády. Po zářijovém rozsudku se v Prištině i dalších městech konaly protesty a opoziční Demokratická strana Kosova žádala omezení pravomocí soudu.

Napětí dokládá také průzkum Kosovského centra pro bezpečnostní studia zveřejněný v listopadu. Z 1139 dotázaných mělo 72,1 procenta na Kosovské zvláštní komory negativní názor a 83,5 procenta považovalo zářijový rozsudek nad Thaçim a dalšími třemi bývalými veliteli za nespravedlivý. Podle agentury Reuters se po novém verdiktu diskuse soustředí nejen na výši trestu, ale také na otázku, zda má Kosovo jeho závěry přijmout jako součást právního státu.

Kosovská vláda uvedla, že nezávislost justice a respekt k soudním rozhodnutím jsou základními principy právního státu. Současně ale podle místních médií trvá na kritice fungování Kosovských zvláštních komor. Prezidentka Vjosa Osmaniová v reakci na rozsudek připomněla význam soudního řízení a jeho výsledku. Debata o případných změnách zákona, který soud zřizuje, tak v Kosovu pokračuje souběžně s odvolacím řízením v hlavním procesu s Thaçim a jeho spoluobžalovanými.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek