Plánovaný plavební stupeň u Děčína vyvolává spor o to, zda může vedle zlepšení splavnosti Labe pomoci také se zadržováním vody v krajině. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus uvedl, že projekt má více přínosů. Zmínil lodní dopravu, malou vodní elektrárnu, zadržování vody i strategický význam pro NATO.
Červený připomněl, že Česká republika a Německo uzavřely memorandum o splavnosti Labe. Podle ministra je děčínský jez posledním chybějícím stupněm na českém úseku řeky. Stavba by podle něj mohla prodloužit dobu splavnosti na 300 až 345 dní ročně v rámci České republiky a na 200 až 240 dní směrem do Německa. Ministr zároveň připustil, že celoroční splavnost projekt nezajistí.
Za jeden z přínosů Červený označil také zadržování vody. Poukázal na rozdíl mezi úsekem Labe před Ústím nad Labem, kde podle něj voda díky plavební komoře zůstává ve vyšší hladině, a úsekem za Ústím. Odkázal také na studii EIA k projektu Přelouč II, podle níž může zadržování vody zvyšovat hladinu podzemní vody.
Martin Skalský z ekologické organizace Arnika s výstavbou nesouhlasí. Labský kaňon podle něj představuje unikátní úsek volně plynoucí velké řeky, který je důležitý mimo jiné pro lososy a úhoře. Skalský v pořadu uvedl, že z hlediska ochrany přírody je projekt nesmyslný a kompenzační opatření by podle něj nedokázala jeho dopady dostatečně vyvážit.
Podle Skalského je jez především dopravní stavbou. Zadržování vody a využití pro energetiku označil za druhotné argumenty. Tvrdí také, že funkce zadržování vody se s využíváním jezu pro lodní dopravu vylučuje, protože při nízkých průtocích by bylo nutné vodu odpouštět v takzvaných vlnách. Upozornil rovněž, že na německé straně se podle něj neplánuje obdobné splavňování a průtoky Labe dlouhodobě klesají. Informace pocházejí z pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus zveřejněného 18. srpna 2026.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.