Ruský dům vědy a kultury v centru Berlína se stal předmětem nových podezření kvůli možné spolupráci s ruskými tajnými službami. Podle dokumentů francouzských úřadů, které získaly německé veřejnoprávní stanice WDR a deník Süddeutsche Zeitung, může instituce sloužit jako zázemí pro aktivity Kremlu v zahraničí. Informoval o tom server Deutsche Welle.
Budova známá jako Russisches Haus stojí v berlínské Friedrichstraße. Byla otevřena v roce 1984, ještě v době existence Sovětského svazu, a podle ruského provozovatele jde o největší ruské kulturní centrum v Evropě. Nabízí jazykové kurzy, výstavy, přednášky, koncerty a další akce. Sama instituce uvádí, že jejím cílem je přibližovat ruskou vědu, kulturu a společnost zahraničnímu publiku.
Kritici však dlouhodobě tvrdí, že kulturní program představuje také nástroj ruského vlivu. Podle Deutsche Welle centrum každoročně navštíví přibližně 200 000 lidí. Po ruské invazi na Ukrajinu se v jeho prostorách podle kritiků dál objevovaly výklady odpovídající oficiální linii Kremlu, zatímco ruské státní instituce v zahraničí čelily rostoucímu podezření, že vedle kulturní diplomacie šíří propagandu.
Centrum pod evropskými sankcemi
Provozovatelem Ruského domu je státní agentura Rossotrudničestvo, která zajišťuje kulturní a humanitární programy Ruska v zahraničí. Evropská unie ji zařadila na sankční seznam v červenci 2022. Německé ministerstvo zahraničí podle dřívějších vyjádření uvedlo, že se sankce vztahují na provozní organizaci Ruského domu, přesto centrum v Berlíně dál funguje.
Francouzské úřady nyní podle zveřejněných informací spojují berlínskou instituci s širší sítí ruských vlivových a zpravodajských aktivit. Dokumenty mají popisovat Ruský dům jako místo, které může poskytovat kontakty, logistické zázemí nebo krytí pro osoby napojené na ruský stát. Z dostupných informací však nevyplývá, že by německé úřady veřejně oznámily konkrétní případ, při němž by centrum přímo organizovalo špionážní operaci.
Německo se kvůli budoucnosti Ruského domu dostává pod politický tlak. Zastánci jeho uzavření argumentují tím, že ruské státní kulturní instituce nelze oddělit od zahraniční politiky prezidenta Vladimira Putina. Berlínská vláda ale zároveň musí zohledňovat německo-ruské dohody o kulturní spolupráci a vlastnické vztahy. Ruské úřady obvinění ze zneužívání centra ke špionáži veřejně odmítají nebo je označují za součást protiruské kampaně. Německé úřady dosud podle dostupných zpráv nepřistoupily k jeho uzavření.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.