Německá vláda schválila návrh reformy, která má výrazně rozšířit pravomoci tamních zpravodajských služeb. Kabinet návrh přijal 12. srpna 2026. Předtím, než začne platit, ho ale musí projednat a schválit Spolkový sněm, případně také Spolková rada zastupující německé spolkové země.
Reforma se týká především Spolkové zpravodajské služby (BND), která získává informace o zahraničí, a Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jenž sleduje hrozby uvnitř Německa, například politický a náboženský extremismus nebo špionáž. Podle vlády se bezpečnostní prostředí změnilo a služby potřebují účinnější nástroje proti kybernetickým útokům, sabotáži, terorismu a dalším formám takzvaných hybridních hrozeb.
Navrhovaná pravidla mají službám za určitých podmínek umožnit přístup k většímu množství digitálních zařízení a dat. Týkat se to může mobilních telefonů, počítačů a dalších zařízení připojených k internetu. BND by podle zveřejněných informací získala také širší možnosti provádět aktivní operace proti systémům, které německé úřady vyhodnotí jako zdroj hrozby. Patřit k nim může narušení nebo vyřazení nepřátelské digitální infrastruktury, případně změna či odstranění dat.
Americká agentura AP uvedla, že cílem je mimo jiné snížit závislost Německa na informacích od partnerských zahraničních služeb. Berlín v posledních letech upozorňuje na rostoucí počet kybernetických útoků, pokusů o sabotáž a aktivit, které připisuje cizím státům. Vláda zároveň tvrdí, že nové pravomoci mají být vymezeny zákonem a podléhat kontrolním mechanismům.
Právě rozsah těchto oprávnění vyvolává kritiku. Ochránci občanských svobod varují, že zpravodajské služby by se mohly přiblížit policejním institucím a získat nástroje, které zasahují do soukromí lidí i do fungování soukromých firem. Sporné je zejména rozšíření možnosti získávat data z elektronických zařízení a provádět operace, jejichž následky mohou zasáhnout i osoby, které nejsou přímým původcem hrozby.
Německá vláda připravuje reformu zpravodajského práva už několik měsíců. V březnu uvedla, že chce systematicky změnit zákon o BND a přitom zohlednit rozhodnutí Spolkového ústavního soudu i možné dopady na základní práva. Podle informací Spolkového sněmu má reforma zlepšit také výměnu dat mezi zpravodajskými službami a dalšími bezpečnostními úřady.
Na kontrolu federálních služeb dohlíží mimo jiné parlamentní Kontrolní výbor, který sleduje BND, BfV a Vojenskou kontrarozvědku MAD. Kritici ale upozorňují, že samotné rozšíření pravomocí musí doprovázet dostatečně přesná pravidla, nezávislý dohled a účinné možnosti nápravy. O konečné podobě reformy rozhodne parlamentní projednávání.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.