Turecký parlament schválil zákon, který má vytvořit právní rámec pro ukončení konfliktu s Kurdskou stranou pracujících (PKK). Norma umožňuje za určitých podmínek návrat tisíců bývalých členů této ozbrojené organizace do Turecka a jejich opětovné začlenění do společnosti. Prezident Recep Tayyip Erdoğan zákon podle agentury AP v úterý 18. srpna podepsal. Vláda krok označuje za důležitou součást iniciativy nazvané Turecko bez teroru.
Zákon se týká lidí, kteří se vzdají násilí, odevzdají zbraně a prokážou, že už nejsou spojeni s PKK ani s jejími přidruženými strukturami. O jejich případech mají rozhodovat státní instituce a proces bude pod dohledem parlamentní komise. Osoby, které splní stanovené podmínky, mohou získat ochranu před stíháním za některé trestné činy související s členstvím v organizaci a za určitých okolností také možnost návratu ze zahraničí.
Podle informací zveřejněných tureckou agenturou Anadolu zákon počítá s tím, že zájemci budou mít šest měsíců na podání žádosti poté, co bude příslušné rozhodnutí bezpečnostních orgánů zveřejněno v oficiálním věstníku. Norma se vztahuje na trestné činy spojené se založením, vedením či podporou PKK, na její propagandu i na některé skutky související s financováním organizace. Opatření se má uplatňovat postupně a další právní změny mohou následovat podle vývoje procesu.
Sporné podmínky i otázka Öcalana
Kontroverze se týká především podmínek, které Ankara pro amnestii stanovila. Opozice a kurdští politici upozorňují, že zákon dává rozhodující pravomoci státním institucím a neposkytuje dostatečné záruky, že se opatření uplatní jednotně. Kritici také tvrdí, že norma řeší především odzbrojení PKK, nikoli politické příčiny konfliktu, včetně omezení práv kurdské menšiny a situace politických vězňů.
Samotná PKK zákon kritizovala, protože neobsahuje ustanovení o propuštění svého vězněného vůdce Abdullaha Öcalana. Ten je na ostrově İmralı uvězněn od roku 1999 a v únoru 2025 vyzval PKK, aby složila zbraně a rozpustila se. Organizace následně oznámila ukončení ozbrojeného boje a v červenci 2025 část jejích členů při symbolickém obřadu v severním Iráku spálila své zbraně. Podle PKK však může být proces dokončen pouze tehdy, pokud Öcalan získá možnost svobodně působit.
Turecko a PKK vedly mírová jednání už v letech 2013 až 2015. Tehdejší proces skončil obnovením bojů, které si podle dlouhodobě uváděných odhadů vyžádaly více než 40 000 životů. Nová iniciativa proto probíhá opatrně a Ankara trvá na tom, že nejprve musí být ověřeno úplné rozpuštění PKK a odevzdání zbraní. Podle Deutsche Welle bude její úspěch záviset nejen na návratu bojovníků, ale také na tom, zda vznikne skutečný politický dialog o demokratických reformách, právním státu a postavení Kurdů v Turecku.
Zákon tak představuje významný institucionální krok, sám o sobě však mír nezaručuje. Jeho praktický dopad bude záviset na tom, jak transparentně budou úřady ověřovat splnění podmínek, jak se zachovají vedení PKK v severním Iráku a zda vláda přistoupí i k širším politickým a právním změnám. Nevyřešená zůstává rovněž otázka vztahu Ankary ke kurdským ozbrojeným strukturám v sousední Sýrii a Iráku.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.