Klimatická změna zůstává pro veřejnost obtížně uchopitelná, protože její dopady nejsou vždy bezprostředně viditelné. V půdě nebo v lesích může chybět voda, aniž by si toho lidé na první pohled všimli. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to řekl vědec Daniel Kortus, zakladatel platformy Klimatomluva.
„S klimatickou změnou je přesně tento problém. Většinu času ji nevidíme, nepociťujeme, takže veřejnost lze aktivizovat jen ve chvílích, kdy ji cítíme na vlastní kůži,“ uvedl Kortus. Obává se, že zájem o téma může zeslábnout ve chvíli, kdy začne pršet a přijde podzim. S okamžitým zmírněním nedostatku vody by podle něj mohla polevit také akutní potřeba přijímat opatření.
Platforma Klimatomluva se podle Kortuse snaží klimatickou změnu vysvětlovat v širších souvislostech a rozdělovat ji na menší, konkrétní problémy. Cílem je podle něj ukazovat, že změna klimatu probíhá, je způsobena lidskou činností a zároveň existují řešení. Nutná opatření dělí na adaptaci, tedy přizpůsobování se změněným podmínkám, a mitigaci, která zahrnuje dlouhodobé snižování emisí a dekarbonizaci.
Možnost přizpůsobit se klimatické změně je podle vědce omezená. Od zhruba roku 2050 už podle něj v podstatě nebude možná. Za nereálné označil také dosažení uhlíkové neutrality ve stejném roce. Emise podle něj stále narůstají a jejich stabilizaci lze očekávat teprve kolem roku 2030. Ke snižování emisí pak podle Kortuse povede ještě dlouhá cesta, mimo jiné s využitím technologií, které umožní odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry.
Kortus svůj odhad reakce společnosti přirovnal k vývoji postoje ke kouření. Škodlivost kouření byla podle něj vědecky známá už od 50. let, zákaz kouření v českých hospodách ale přišel až kolem roku 2010. „Kdyby se to samé uplatňovalo u klimatické krize, tak s tím začneme něco dělat kolem roku 2040,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.