Španělskem v sobotu 3. října otřásly rozsáhlé demonstrace za dostupnější bydlení. V Madridu podle odhadu organizátorů do ulic vyšlo zhruba 500 000 lidí, zatímco vládní úřady hovořily přibližně o 70 000 účastnících. Podobné protesty se konaly asi v 50 dalších městech včetně Barcelony, Valencie, Sevilly a Bilbaa. Informovala o tom německá stanice Deutsche Welle.
Demonstranti požadovali především snížení nájmů, lepší ochranu lidí před vystěhováním a zásah proti spekulacím s byty. Protestní hnutí zesílilo poté, co španělský parlament v pátek odmítl dvě mimořádná vládní opatření, která měla zmírnit dopady bytové krize. Proti návrhům hlasovaly pravicová Lidová strana (PP), krajně pravicová strana Vox a katalánská separatistická strana Junts.
Balík opatření počítal mimo jiné s prodloužením zákazu některých vystěhování až do roku 2030 a s regulací krátkodobých a pokojových pronájmů. Vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze tím chtěla reagovat na rychlý růst cen bydlení a sílící tlak nájemníků. Její porážka v parlamentu však ukázala, že kabinet nemá pro návrhy dostatečnou podporu ani mezi stranami, které se v jiných otázkách stavějí proti sobě.
Bezprostředním symbolem protestů se stala sedmaosmdesátiletá obyvatelka Madridu María del Carmen Abascalová. Z bytu, v němž žila přibližně sedm desetiletí, byla podle agentury Associated Press vystěhována poté, co nový vlastník zvýšil měsíční nájem zhruba z 500 na 2650 eur. Záběry jejího vystěhování, při němž byla odnášena na nosítkách, vyvolaly vlnu pobouření a vedly k několikadennímu protestnímu táboření na madridském náměstí Puerta del Sol.
Abascalová se později podle Deutsche Welle měla do svého bytu vrátit po dohodě s vlastníkem nemovitosti. Její případ ale podle organizátorů ukazuje širší problém: mnoho lidí v městských oblastech si kvůli vysokým nájmům nemůže dovolit samostatné bydlení a hrozí jim vystěhování. Na nedostatek bytů tlačí také růst počtu obyvatel ve velkých městech a rozmach turistických pronájmů.
Španělská vláda čelí po hlasování v parlamentu rostoucímu politickému tlaku. Odpůrci jejích návrhů tvrdí, že regulace nájmů sama o sobě dostupnost bydlení nevyřeší a že je třeba především rychleji stavět nové byty. Nájemnické organizace naopak požadují další legislativní kroky a avizovaly pokračování protestů. Demonstrace tak znovu otevřely spor o to, zda má stát bytovou krizi řešit regulací trhu, podporou nové výstavby, nebo kombinací obou přístupů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.