Rumunsko odstavilo svou jedinou jadernou elektrárnu v Cernavodě poté, co hladina a průtok Dunaje klesly na mimořádně nízkou úroveň. Elektrárna používá vodu z řeky k chlazení turbínových kondenzátorů. Provozovatel Nuclearelectrica uvedl, že odstavení proběhlo kontrolovaně a v souladu s postupy platnými pro období silného sucha.
Nejprve byl odpojen jeden ze dvou reaktorů. Následně provozovatel oznámil řízené odstavení i druhého bloku, protože další pokles hladiny zmenšil provozní rezervu potřebnou pro bezpečné chlazení. Elektrárna leží na rameni Dunaje nedaleko města Cernavodă, přibližně 160 kilometrů východně od Bukurešti, a za běžných podmínek pokrývá zhruba pětinu rumunské výroby elektřiny.
Podle agentury Associated Press průtok Dunaje v Rumunsku klesl přibližně na 1630 metrů krychlových za sekundu, tedy asi na třetinu obvyklého červencového průměru. Rumunské úřady kvůli výpadku jaderné výroby vyhlásily stav zvýšené pozornosti v energetice a vyzvaly domácnosti i podniky k úsporám elektřiny. Země zároveň začala část chybějící energie nakupovat na okolních trzích.
Problémy se týkají také Maďarska, jehož jediná jaderná elektrárna Paks stojí přímo na břehu Dunaje. Elektrárna vyrábí přibližně 40 procent maďarské elektřiny, její provoz ale omezil nedostatek chladicí vody a vysoká teplota řeky. Jeden z reaktorů byl odstaven a zbývající bloky postupně snižovaly výkon. Maďarský premiér Péter Magyar podle agentury Bloomberg uvedl, že kvůli dalšímu poklesu hladiny hrozí úplné odstavení elektrárny.
Maďarské úřady se pokusily situaci řešit přímo v korytě řeky. Podle Deutsche Welle plánovaly potopit nákladní čluny a vybudovat nízkou příčnou hráz, která by měla zadržet část vody u odběrného místa elektrárny. Cílem nebylo zvýšit celkový průtok Dunaje, ale vytvořit u Paksu dostatečnou hloubku pro odběr chladicí vody. Opatření mají být dočasná a jejich účinnost závisí na dalším vývoji počasí a průtoku proti proudu.
Rekordně nízká hladina omezuje také lodní dopravu, průmysl a zásobování vodou v obcích podél Dunaje. V Budapešti naměřily úřady hladinu 23 centimetrů, což bylo méně než dosavadní rekord z roku 2018. Vysoké teploty a nedostatek srážek zasáhly i další evropské elektrárny chlazené říční vodou. Odstavení v Rumunsku a omezení výroby v Maďarsku ukazují, že dlouhé období sucha může ohrozit nejen zemědělství a dopravu, ale také stabilitu energetických soustav.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.