Obyvatelé řady evropských zemí během posledních vln veder obtížně usínali a častěji se v noci probouzeli. Problémem nejsou jen vysoké denní teploty, ale také takzvané tropické noci, kdy se vzduch dostatečně neochladí. Podle Deutsche Welle může dlouhodobý nedostatek spánku představovat významný zdravotní problém v době, kdy se horké epizody v Evropě opakují častěji a trvají déle.
Lidské tělo se před usnutím potřebuje ochladit. Vysoká teplota a vlhkost tento proces narušují, takže člověk usíná pomaleji a spánek bývá mělčí a přerušovaný. Výzkum zveřejněný v roce 2026 v odborném časopise Sleep ukázal, že jediná noc při teplotě 30 stupňů Celsia ve srovnání s 22 stupni zkrátila celkovou dobu spánku a snížila jeho efektivitu. Studie sledovala 18 mladých mužů a zároveň zaznamenala změny v činnosti autonomního nervového systému.
Na souvislost mezi nočním horkem a nedostatkem spánku upozornila už rozsáhlá studie amerických respondentů. Vědci v ní porovnali údaje o 765 000 lidech s nočními teplotami a zjistili, že při nadprůměrně teplých nocích lidé častěji uváděli nedostatečný spánek. Nejvýraznější dopady studie zaznamenala v létě a u starších lidí a osob s nižšími příjmy, které mají menší možnosti ochladit své bydlení.
Krátkodobě může spánkový deficit zhoršovat pozornost, paměť, náladu a schopnost rozhodování. Pokud se opakuje po delší dobu, souvisí s vyšším rizikem některých tělesných i psychických potíží. Samotné horko navíc zatěžuje organismus, zvyšuje riziko dehydratace, vyčerpání z horka a úžehu a může zhoršit průběh chronických onemocnění. Zvlášť ohrožení jsou starší lidé, děti a pacienti s nemocemi srdce, ledvin nebo dýchacího systému.
Evropská agentura pro životní prostředí označuje vlny veder za největší přímou zdravotní hrozbu spojenou se změnou klimatu v Evropě. Podle jejích údajů bylo v roce 2022 na kontinentu zaznamenáno přibližně 60 000 až 70 000 úmrtí souvisejících s horkem a v roce 2023 téměř 48 000. Agentura zároveň uvádí, že počet horkých dnů i tropických nocí bude v Evropě dál růst.
Světová zdravotnická organizace letos vyzvala evropské státy k posílení plánů ochrany před horkem. Doporučuje systémy včasného varování, pomoc zranitelným skupinám, ochlazovací centra i opatření ke snížení teplot ve městech. Během vln veder mohou lidé podle zdravotnických úřadů omezit zátěž tím, že přes den zastíní místnosti, větrají hlavně v chladnější části dne a v noci využívají proudění vzduchu. Tato opatření ale podle odborníků nenahrazují širší úpravy měst, budov a zdravotnických služeb.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.