Novozélandská ultraběžkyně Sophie Woodsová překonala na začátku srpna dosavadní nejlepší výkon na celé trase Via Alpina. Přibližně 2000 kilometrů dlouhou cestu přes Alpy z italského Muggia poblíž Terstu do Monaka zvládla za 28 dní, 17 hodin a 59 minut. Podle serveru iRunFar tím vytvořila nejen ženský rekord, ale také nejrychlejší známý čas bez ohledu na pohlaví.
Trasa vede přes osm zemí a zahrnuje desítky tisíc výškových metrů. Woodsová, které je 42 let, překonala předchozí mužský rekord Brita Jakea Catteralla z roku 2024 o více než týden. Současně zlepšila dosavadní ženské maximum Nizozemky Tessy Caspersové z roku 2025. Výkon se označuje jako Fastest Known Time, tedy nejrychlejší známý čas na konkrétní trase, nikoli jako světový rekord v klasické atletické disciplíně.
Rozhoduje délka a schopnost pokračovat
Woodsová není jedinou ženou, která v poslední době porazila mužskou konkurenci v mimořádně dlouhých závodech. Američanka Rachel Entrekinová letos vyhrála arizonský ultramaraton Cocodona 250, jehož trať měří 250 mil, tedy zhruba 402 kilometrů. Závod dokončila za 56 hodin, 9 minut a 48 sekund, vytvořila traťový rekord a podle BBC Sportu byla rychlejší než všichni ostatní muži i ženy.
Sportovní fyziologie vysvětluje podobné výsledky především tím, že s rostoucí délkou závodu se zmenšuje význam maximální rychlosti a síly. Muži mají v průměru vyšší maximální spotřebu kyslíku a více svalové hmoty, což jim poskytuje výhodu v kratších vytrvalostních disciplínách. U několikahodinových a vícedenních výkonů však více rozhoduje schopnost hospodařit s energií, odolávat svalové únavě, regulovat tempo a rychle se zotavovat.
Výzkumy upozorňují, že ženy mohou při dlouhodobé zátěži vykazovat menší pokles nervosvalového výkonu a nižší míru poškození svalů. Roli může hrát také odlišné využívání tuků jako zdroje energie. Některé studie hovoří o možném vlivu estrogenu na metabolismus a únavu, odborníci ale zároveň zdůrazňují, že jednotlivé mechanismy nejsou zcela objasněné a výsledky výzkumu nejsou jednotné.
Systematický přehled zveřejněný v roce 2025 v odborném časopise International Journal of Sports Physiology and Performance dospěl k závěru, že ženy muže v ultravytrvalostních disciplínách obecně nepřekonávají. Výkonnostní rozdíl mezi pohlavími podle něj zůstává výrazný, i když některé fyziologické vlastnosti žen mohou být pro extrémně dlouhé závody výhodné. Celkové prvenství ženy proto závisí také na konkrétní trase, počasí, taktice, regeneraci, zkušenostech a kvalitě podpůrného týmu.
Výsledky Woodsové a Entrekinové tak podle Deutsche Welle neznamenají, že by ženy převzaly vytrvalostní rekordy obecně. Ukazují spíše na specifika disciplín, v nichž závod trvá desítky hodin nebo několik týdnů a rozhoduje schopnost dlouhodobě udržet výkon. S rostoucím počtem žen, které se těchto závodů účastní, přibývá také příležitostí, aby se jejich dosud méně početná rekordní historie přiblížila mužské.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.