Jihoafrický Africký národní kongres (ANC), který zemi vládne od pádu apartheidu v roce 1994, vstupuje do kampaně před komunálními volbami oslabený. Hlasování se uskuteční 4. listopadu 2026, oznámila jihoafrická volební komise. Strana bude obhajovat pozici nejsilnější politické síly, zároveň ale čelí nespokojenosti voličů kvůli stavu veřejných služeb, ekonomice a korupci.
Podle agentury Reuters se v posledních měsících dostala do popředí také otázka migrace. V několika částech země se konaly demonstrace proti lidem bez oprávnění k pobytu, které místy doprovázely útoky na cizince a rabování obchodů vlastněných migranty. Protestující obviňují zahraniční pracovníky z toho, že připravují Jihoafričany o zaměstnání a podílejí se na kriminalitě. Úřady a skupiny na ochranu lidských práv upozorňují, že podobná tvrzení často zjednodušují příčiny dlouhodobých sociálních problémů.
Největší protesty se konaly 30. června 2026. Organizátoři tehdy stanovili vlastní termín, do něhož měli zemi opustit lidé bez legálního pobytu. Vláda prezidenta Cyrila Ramaphosy uvedla, že hodlá řešit obavy obyvatel ohledně nelegální migrace, současně však odmítla zastrašování a násilí. Napětí vedlo podle zahraničních médií k odchodu části migrantů, včetně lidí ze Zimbabwe, Malawi, Mosambiku, Nigérie a dalších afrických zemí.
ANC po desetiletí těžila z role hnutí, které vedlo boj proti apartheidu. Její podpora ale výrazně klesla už v parlamentních volbách 29. května 2024. Strana tehdy získala 40,18 procenta hlasů a poprvé od nástupu demokracie ztratila většinu v parlamentu. Druhá skončila Demokratická aliance (DA) s 21,81 procenta, následovaly strana Umkhonto we Sizwe bývalého prezidenta Jacoba Zumy a levicoví Economic Freedom Fighters.
Po volbách vznikla vláda národní jednoty vedená ANC. Její součástí se stala také DA, Inkatha Freedom Party a Patriotic Alliance. Výsledek ukázal, že ANC už nemůže automaticky spoléhat na většinovou podporu a že povolební spolupráce bude důležitá i na místní úrovni. Komunální volby mohou rozhodnout o složení městských rad v Johannesburgu, Durbanu, Pretorii a dalších velkých městech, kde koalice v minulosti často narážely na politické spory a nestabilitu.
Ekonomické potíže zůstávají hlavním zdrojem frustrace. Podle jihoafrického statistického úřadu ekonomika v roce 2025 vzrostla o 1,1 procenta, což byl nejlepší výsledek od roku 2022, tempo však podle vlády nestačí k rychlému vytváření pracovních míst. Země se zároveň potýká s vysokou nezaměstnaností, nerovností a problémy s dodávkami elektřiny a dalšími veřejnými službami. Opozice tvrdí, že za zhoršující se situaci nese odpovědnost právě ANC, která podle ní nedokázala odstranit korupci ani obnovit důvěru ve státní instituce.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.