Experimentální látka dokázala u myší zabránit dlouhodobým dopadům nepříznivých podmínek v raném věku. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z německého Max Planck Institute of Psychiatry v Mnichově a švédského Karolinska Institutet ve Stockholmu, se zaměřil na změny v chování a mozku způsobené časným stresem. O studii informovala Deutsche Welle.
Vědci vytvořili model rané životní nepřízně tak, že matkám myší poskytli výrazně méně materiálu na stavbu hnízda než obvykle. Podmínky v prvních dnech života mláďat se tím staly nestabilními a péče matek nepravidelnou. Zvířata vystavená tomuto stresu přitom později nevykazovala zjevné známky nemoci ani viditelné tělesné abnormality.
Problémy se projevily především v sociálním chování. Samci, kteří zažili nepříznivé podmínky v raném věku, se během dospívání i v dospělosti častěji dostávali do podřízeného postavení ve skupině. Výzkumníci jejich chování sledovali také pomocí systému Social Box, který s využitím počítačového vidění zaznamenává sociální interakce zvířat.
Látka zasahuje do stresové reakce
Tým zkoumal aktivitu genů v šesti oblastech mozku souvisejících se stresem. Raná nepřízeň v nich zanechala rozsáhlý biologický otisk. Nejvýraznější změny vědci zaznamenali mimo jiné v mediální prefrontální kůře, která se podílí na regulaci emocí, a v nucleus accumbens, oblasti spojované se systémem odměny a motivací.
Badatelé poté použili látku SAFit2. Ta blokuje protein FKBP51, který vzniká na základě aktivity genu FKBP5 a patří mezi regulátory hormonální stresové reakce. U myší, které látku dostaly v průběhu stresujícího období, se dlouhodobé sociální následky rané nepřízně neprojevily. Podle vědců se zároveň změny genové aktivity v některých částech mozku přiblížily běžnému stavu.
Rozhodující omezení pokusu spočívá v načasování. Látka byla podána během období, kdy byly myši vystaveny nepříznivým podmínkám, nikoli až poté. Výsledky proto podle Deutsche Welle ukazují spíše možnost prevence než léčby již rozvinutých následků traumatu. Studie navíc zkoumala pouze samce myší, takže není jasné, zda by se stejný účinek objevil také u samic.
SAFit2 je zatím výzkumná látka určená pro pokusy na zvířatech. Nebyla vyvinuta ani bezpečnostně ověřena pro použití u lidí. Vědci proto zdůrazňují, že z výsledků nelze vyvozovat možnost podávání podobného přípravku dětem nebo lidem vystaveným traumatu. Další výzkum bude muset ověřit, zda se mechanismus potvrdí v jiných zvířecích modelech a zda by bylo možné bezpečně zasáhnout do stresové reakce také u člověka.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.