Hladové kameny odhalují minulost sucha v evropských řekách

Hladové kameny odhalují minulost sucha v evropských řekách

Jak hladiny evropských řek během suchých období klesají, z jejich koryt vystupují kameny, které si lidé v minulosti spojovali s hrozbou neúrody a hladu. Jeden z nejznámějších se nachází v Labi u Děčína. Do jeho povrchu je vytesán německý nápis „Wenn du mich siehst, dann weine“, tedy „Spatříš-li mne, plač“.

Takzvané hladové kameny sloužily jako viditelné značky mimořádně nízké hladiny. Jejich obnažení mělo praktické důsledky: zhoršovalo podmínky pro lodní dopravu, komplikovalo odběr vody a často přicházelo v době, kdy zemědělci čelili nedostatku vláhy. V předindustriální Evropě mohlo dlouhotrvající sucho znamenat také slabou úrodu a růst cen potravin.

Děčínský kámen leží v řečišti Labe u levého břehu pod Tyršovým mostem. Podle turistického portálu města patří k nejstarším hydrologickým památkám ve střední Evropě. Kromě známého německého nápisu jsou na něm vyznačeny také letopočty, které zaznamenávají některá dřívější sucha a nízké stavy vody.

Historii kamene popsal ve studii z roku 2019 Bernd Gross. Podle něj se údaje na děčínském kameni vztahují nejméně k 16. století. Slavný nápis s datem 18. července 1904 a jménem F. Mayera představuje pouze jednu část jeho historie. Mayer byl podle studie místní hostinský, převozník a člen komunity spojené s labskou plavbou.

Nápis se stal známým už krátce po svém vzniku. Tehdejší noviny o kameni psaly pod názvy Bodenbachský nebo Tetschenský hladový kámen, podle německých názvů sousedních měst, která dnes tvoří Děčín. K místu podle dobových zpráv mířily početné zástupy návštěvníků a obraz kamene se objevoval také na pohlednicích. Lidé si přitom všímali nejen výstražného textu, ale i starších značek zachycujících nízké stavy Labe.

Podle odborné studie zveřejněné v časopise Climate of the Past lze letopočty a značky na hladových kamenech porovnávat s historickými údaji o průtoku a výšce hladiny Labe. Výzkum se zabýval obdobím od roku 1616 do roku 2015 a ověřoval, nakolik jednotlivé nápisy odpovídají skutečným hydrologickým minimům. Kameny tak nejsou jen místními legendami, ale také neúplným svědectvím o vývoji říčního režimu.

V srpnu 2026 Evropská komise upozornila, že sucho a vysoké teploty zhoršily stav vodních toků v řadě částí kontinentu. Podle jejího Společného výzkumného střediska klesaly hladiny velkých evropských řek, mimo jiné Loiry, Pádu, Rýna a Dunaje, k rekordně nízkým hodnotám. Znovu obnažené hladové kameny proto přitahují pozornost nejen jako historické památky, ale i jako připomínka toho, jak citlivě jsou evropská města, zemědělství a doprava závislé na dostatku vody.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek