Bayreuthské slavnosti uvedly při svém 150. výročí operu Rienzi Richarda Wagnera. Dílo, které skladatel napsal v první polovině 19. století, se na scéně tamního Festspielhausu objevilo vůbec poprvé. Podle Deutsche Welle provází premiéru debata o Wagnerově odkazu, jeho vztahu k německému nacionalismu a o historii festivalu, který byl později úzce spojen s nacistickým režimem.
Rienzi vypráví příběh římského tribuna Cola di Rienza ze 14. století. Hrdina se nejprve snaží osvobodit obyvatelstvo Říma od vlády aristokracie a nastolit spravedlivější řád. Postupně však podléhá vlastní moci a mění se v diktátora. Na konci opery umírá, zatímco země směřuje k novým volbám. Právě příběh vzestupu populárního vůdce, který se po vítězství začne chovat autoritářsky, považují tvůrci inscenace za důvod, proč je dílo aktuální i dnes.
Režisérky Alexandra Szemerédy a Magdolna Parditka zasadily děj do současnosti. Jejich verze začíná obrazem betonových obytných bloků, které se později rozpadají na jednotlivé jednotky. Obyvatelé se navzájem sledují a kontrolují, což vytváří obraz společnosti připomínající stát pod dohledem. Rienzi v takovém prostředí vystupuje jako člověk, který slibuje osvobození, ale postupně sám soustředí veškerou moc.
Hitlerova oblíbená opera
Volba opery vyvolala kritiku ještě před premiérou. Rienzi patřil k oblíbeným dílům Adolfa Hitlera a Wagnerovi potomci udržovali s nacistickým vůdcem blízké vztahy. Samotný Bayreuth za druhé světové války pořádal takzvané válečné slavnosti, které se uskutečnily v letech 1940 až 1944 a těšily se Hitlerově finanční podpoře. Představení byla určena vybranému publiku, mimo jiné raněným vojákům a zaměstnancům zbrojního průmyslu.
Musicolog a divadelní badatel Anno Mungen označil uvedení Rienziho právě při jubileu festivalu za historicky necitlivé. Upozornil také, že by podle něj bylo vhodné spojit premiéru s odbornou konferencí o vztahu Bayreuthu k nacismu a holokaustu. Festivalový dramaturg Markus Kiesel naopak hájil rozhodnutí operu uvést. Podle něj by neprovádění díla ani jeho zákaz nic nevyřešily a minulost je třeba otevírat veřejně a kriticky.
Premiéra podle Deutsche Welle sklidila nadšený potlesk. Ovace se dostalo dirigentce Nathalie Stutzmann, orchestru Bayreuthských slavností i režisérkám. Inscenace se snaží propojit historickou zátěž díla se současností, v níž podle tvůrců znovu sílí pravicový populismus. Nejde přitom o první případ, kdy festival využil Wagnerova díla k debatě o politice, moci a společenských konfliktech.
Jubilejní Prsten s umělou inteligencí
Spory provázejí také novou inscenaci čtyřdílného cyklu Prsten Nibelungův. Tým vedený Marcusem Lobbesem v ní nepoužil klasickou scénografii ani tradiční režijní koncepci. Zpěváci vystupují před holografickým trojrozměrným prostředím, které vzniká pomocí systému založeného na umělé inteligenci. Ten byl trénován na archivních materiálech z předchozích bayreuthských inscenací z let 1876 až 2024.
Projekce kombinují obrazy přírody, průmyslových struktur a motivy z dějin uvádění Wagnerova díla. V prvním dílu, Rheingold, se objevují například vodní plochy, lesy, vany nebo kovové konstrukce. Část publika ocenila technologický experiment, jiní diváci a kritici mu vytýkali roztříštěnost a deformované obrazy. Po uvedení jednotlivých částí se ozývaly také bučením doprovázené protesty. Hudební výkony, včetně dirigování Christiana Thielemanna, však sklidily výrazně příznivější ohlas.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.