V laboratořích nizozemské Wageningen University rostliny nepěstují jen za ideálních podmínek. Mladé sazenice rajčat procházejí teplem, vysokou vlhkostí, krátkým mrazem nebo zvýšenou koncentrací soli. Kamery a senzory přitom sledují drobné změny jejich barvy, teploty, růstu i fotosyntézy. Cílem je najít vlastnosti, které by plodinám umožnily lépe odolávat stále méně předvídatelnému počasí.
Výzkum probíhá v Netherlands Plant Eco-phenotyping Centre, zkráceně NPEC. Takzvané fenotypování spočívá v rozsáhlém měření vlastností rostlin a jejich reakcí na prostředí. Automatické váhy například zaznamenávají, kolik vody rostliny spotřebují, a skenery sledují jejich listy. Podle agentury Deutsche Welle mohou vědci v jednom pokusu vyhodnocovat tisíce rostlin, což by při tradičním ručním měření nebylo možné.
Výsledky mají pomoci propojit vzhled a chování rostlin s jejich genetickou výbavou. Šlechtitelé pak mohou křížit například odrůdu s vysokým výnosem s jinou, která lépe snáší sucho nebo horko. Smyslem není pouze vypěstovat více potravin, ale zachovat jejich produkci v podmínkách, kdy se mění teplota, srážky i délka vegetační sezony.
Laboratorní pokusy ale samy o sobě nestačí. Skleníky jen obtížně napodobí krupobití, silný vítr nebo rozdíly v teplotě půdy. Vědci proto výsledky ověřují také v experimentálních polích s ječmenem. Pomocí mobilního snímkování a satelitní navigace sledují stovky odrůd přímo v terénu a porovnávají jejich chování s údaji ze skleníků.
Výnos musí obstát i v terénu
Klimatická odolnost se stává důležitou součástí zemědělského výzkumu. Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO uvádí, že rostoucí teploty, vlny veder, sucho a nepravidelné srážky už ovlivňují výnosy plodin, dostupnost vody i zdraví hospodářských zvířat. Podle FAO se dopady extrémního počasí netýkají jen farmářů, ale také potravinové bezpečnosti a výživy.
Mezinárodní zemědělská výzkumná síť CGIAR proto podporuje šlechtění odrůd odolných vůči více stresům najednou. Zaměřuje se mimo jiné na pšenici snášející horko a sucho, kukuřici s nižšími nároky na vodu nebo luskoviny odolné vůči vysokým teplotám. Podobné programy se týkají také rýže, manioku, batátů a dalších plodin důležitých pro obživu v tropických a subtropických oblastech.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že rychlejší šlechtění může vyvolávat obavy z geneticky modifikovaných potravin. Ve Wageningenu se však podle Deutsche Welle většina pokusů soustředí na výběr již existujících vlastností a jejich kombinování. Geneticky modifikované rostliny tvoří jen menší část experimentů a v Evropské unii podléhají přísným pravidlům a bezpečnostním kontrolám.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.