Íránští zákonodárci znovu vyvolali debatu o možném vystoupení země ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Návrh, který v parlamentu předložil poslanec Malek Shariati, počítá vedle odchodu ze smlouvy také se zrušením íránského zákona navazujícího na jadernou dohodu z roku 2015 a s podporou nových mezinárodních ujednání o mírovém využití jaderné energie.
Podle agentury Al-Džazíra se návrh objevil v době, kdy Spojené státy a Izrael zesílily útoky proti Íránu a zasáhly také objekty spojené s íránským jaderným programem. Íránští politici tvrdí, že země má právo reagovat na vojenské údery i na podle nich politizovaný přístup mezinárodních institucí. Samotné předložení návrhu ale neznamená, že Teherán již rozhodl o vystoupení.
Írán podobnou možnost zmiňuje opakovaně. Hrozba odchodem se objevila už v předchozích krizích kolem sankcí, inspekcí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a jaderné dohody známé jako JCPOA. Ta z roku 2015 omezila íránský jaderný program výměnou za uvolnění části mezinárodních sankcí. Spojené státy od dohody v roce 2018 odstoupily a následně obnovily sankce; Írán pak postupně překračoval limity stanovené dohodou.
Odchod by vyžadoval formální oznámení
Smlouva NPT umožňuje členským zemím vystoupit, pokud dospějí k závěru, že mimořádné události ohrozily jejich nejvyšší státní zájmy. Podle článku X musí stát svůj záměr oznámit ostatním signatářům a Radě bezpečnosti OSN nejméně tři měsíce předem a uvést důvody. Veřejná prohlášení politiků nebo parlamentní návrh samy o sobě tuto lhůtu nespouštějí.
Odchod by navíc Írán nezbavil odpovědnosti za případné porušení závazků spáchané před jeho vystoupením. Pracovní dokument připravený pro konferenci smluvních stran uvádí také, že jaderný materiál, zařízení a technologie získané pro mírové účely během členství mají i po odchodu zůstat pod kontrolou MAAE nebo jiným zajišťovacím režimem. O právních důsledcích by pravděpodobně rozhodovaly další státy a Rada bezpečnosti OSN.
Analytici upozorňují, že pro Teherán může být výhodnější hrozbu využívat jako nástroj nátlaku, než skutečně smlouvu opustit. Odchod by mohl Írán připravit o část diplomatické ochrany a odstranit jednu z posledních překážek mezi jeho jaderným programem a otevřenou snahou o výrobu jaderné zbraně. Zároveň by mohl urychlit nové sankce a zvýšit riziko vojenské eskalace.
Podle Arms Control Association návrh z března 2026 počítá s vystoupením z NPT, ukončením domácího právního rámce pro provádění dohody z roku 2015 a hledáním nových partnerů pro spolupráci v mírových jaderných technologiích. Rozhodující tak zůstává, zda íránské vedení použije hrozbu jako vyjednávací kartu, nebo podnikne formální kroky k zahájení tříměsíčního procesu vystoupení.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.