V islandském referendu o obnovení přístupových jednání s Evropskou unií zatím těsně vede tábor odpovědí „ano“. V průběžném sčítání získal 51,2 procenta hlasů, zatímco odpůrci obnovení rozhovorů mají 48,8 procenta. Volební úřady ale upozornily, že spolehlivější výsledek nemusí být znám dříve než později v neděli.
Islandští voliči v sobotu 29. srpna nerozhodovali o okamžitém vstupu země do Evropské unie. Hlasovali o tom, zda má vláda znovu zahájit jednání o případném členství. Pokud by rozhovory vedly k dohodě, o samotném vstupu do Unie by se podle dosavadního plánu rozhodovalo v dalším referendu.
Průběžné výsledky zveřejňují islandská veřejnoprávní stanice RÚV a volební orgány. Podle agentury Reuters i dalších médií se očekávalo velmi těsné hlasování, protože předvolební průzkumy dlouhodobě ukazovaly rozdíl mezi oběma tábory jen v řádu jednotek procentních bodů. Výsledek proto může ovlivnit sčítání hlasů z jednotlivých částí země i započtení hlasů odevzdaných předem.
O obnovení jednání usiluje středolevá vláda premiérky Kristrún Frostadóttir. Koaliční kabinet původně počítal s referendem nejpozději do roku 2027, termín ale nakonec stanovil na 29. srpna 2026. Hlasování se konalo v době zvýšené nejistoty kolem bezpečnosti v severním Atlantiku a budoucnosti vztahů Spojených států s evropskými spojenci.
Island není členem Evropské unie, s evropským blokem je však úzce propojen. Je součástí Evropského hospodářského prostoru, který mu zajišťuje přístup na jednotný trh, a také schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Země zároveň používá vlastní měnu, islandskou korunu, a její hospodářství je silně závislé na rybolovu.
Právě otázka kontroly nad rybolovnými zdroji patří k hlavním argumentům odpůrců členství. Obávají se, že by vstup do EU omezil pravomoci Islandu při řízení rybolovu a přinesl větší vliv institucí v Bruselu na domácí politiku. Zastánci naopak tvrdí, že by členství zemi poskytlo větší politický vliv při rozhodování o pravidlech, která už dnes v řadě oblastí přijímá jako součást Evropského hospodářského prostoru.
Island podal žádost o členství v Evropské unii v roce 2009 po finanční krizi, která tvrdě zasáhla jeho ekonomiku. Přístupové rozhovory začaly v roce 2010, po změně vlády se však postupně zastavily a Reykjavík v roce 2015 požádal o stažení žádosti. Případné kladné rozhodnutí v nynějším referendu by tento proces znovu otevřelo, nikoli však automaticky vedlo k přijetí země do Unie.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.