V Guinea-Bissau se v neděli 30. srpna koná ústavní referendum. Voliči rozhodují o návrhu, který by změnil fungování západoafrického státu ze současného poloprezidentského systému směrem k výrazně silnějšímu prezidentskému uspořádání. Podle agentury Reuters má prezident nově získat možnost jmenovat a odvolávat premiéra i členy vlády, vytvářet nebo rušit ministerstva a předsedat radě ministrů.
Návrh by prezidentovi za určitých podmínek umožnil také odvolat vládu a v případě vážné politické krize rozpustit parlament. Zákonodárný sbor by se současně zmenšil ze 102 na 65 poslanců. Návrh počítá rovněž s omezením počtu volebních obvodů z 29 na 12. Vláda změny zdůvodňuje snahou vyřešit dlouhodobé spory mezi prezidentem, premiérem a parlamentní většinou.
Referendum se koná devět měsíců po vojenském převratu. Armáda převzala moc 26. listopadu 2025, krátce po prezidentských a parlamentních volbách, jejichž výsledky nebyly oficiálně vyhlášeny. Tehdejší prezident Umaro Sissoco Embaló a opoziční kandidát Fernando Dias tvrdili, že ve volbách zvítězili. Vojenské vedení následně pozastavilo ústavní pořádek a ustanovilo přechodnou vládu.
V čele přechodného režimu stojí generál Horta Inta-A Na Man, který se stal přechodným prezidentem. Vojenské úřady tvrdí, že jejich cílem je připravit návrat k ústavnímu pořádku a uspořádat svobodné a transparentní volby. Prezidentské a parlamentní hlasování naplánovaly na 6. prosince 2026. Přechodná charta zároveň stanoví, že přechodný prezident a premiér se těchto voleb nemohou účastnit.
Hlavní opoziční strana PAIGC, Africká strana za nezávislost Guineje a Kapverd, referendum odmítá a vyzvala k jeho bojkotu. Opozice tvrdí, že politické strany nebyly do přípravy návrhu dostatečně zapojeny a že hlasování se koná v podmínkách omezené politické soutěže. Podle kritiků může změna soustředit příliš velkou moc v prezidentském úřadu ještě před návratem civilní vlády.
V dosavadním systému parlament jmenuje premiéra, který sestavuje vládu. Prezident je hlavou státu, zatímco premiér odpovídá za každodenní řízení vlády. Právě rozdělení pravomocí mezi oba úřady bylo v posledních letech zdrojem opakovaných krizí. Prezident Embaló v prosinci 2023 rozpustil parlament ovládaný opozicí, což prohloubilo politické napětí a přispělo k dlouhodobé institucionální nestabilitě.
Výsledek referenda bude důležitý pro podobu institucí, které vzejdou z prosincových voleb. Vojenská vláda ho představuje jako právní základ přechodu k civilnímu režimu, zatímco opozice se obává, že nová ústava upevní dominantní postavení prezidenta. Guinea-Bissau, bývalá portugalská kolonie s přibližně dvěma miliony obyvatel, se od získání nezávislosti v roce 1974 potýká s opakovanými zásahy armády do politiky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.