Islandští voliči odmítli návrh, aby vláda znovu otevřela jednání o vstupu země do Evropské unie. V referendu konaném v sobotu 29. srpna hlasovalo proti obnovení rozhovorů 52,8 procenta voličů, zatímco 47,2 procenta návrh podpořila. Výsledek oznámil islandský veřejnoprávní rozhlas RÚV a zachytily ho také záběry agentury Euronews z volebních shromáždění v Reykjavíku.
Hlasování bylo od začátku těsné a výsledek se během sčítání několikrát přeléval mezi oběma tábory. Příznivci obnovení jednání nejprve slavili průběžné výsledky, které jim dávaly náskok. Po zveřejnění výsledků z dalších oblastí ale začala převaha přecházet na stranu odpůrců. Reykjavik zůstal jedinou oblastí, kde většina voličů návrh podpořila.
Referendum se netýkalo samotného vstupu Islandu do Evropské unie. Voliči rozhodovali pouze o tom, zda má vláda obnovit přístupová jednání, která byla přerušena v roce 2013. Konečná dohoda o členství by následně musela projít samostatným schvalováním, včetně dalšího referenda na Islandu. Odmítnutí proto znamená především pokračování současného stavu a uzavření možnosti vrátit se v dohledné době k vyjednávacímu stolu.
Island zahájil jednání s Evropskou unií v roce 2010, po finanční krizi však jejich pokračování narazilo na odpor části politické scény i veřejnosti. Mezi nejcitlivější otázky patřil rybolov, který má pro islandské hospodářství a život na ostrově mimořádný význam. Odpůrci obnovení rozhovorů se obávali také společné zemědělské politiky EU a omezení možnosti Reykjavíku rozhodovat o pravidlech v odvětvích důležitých pro islandské hospodářství.
Island přitom už dnes udržuje s Unií úzké vztahy. Je součástí Evropského hospodářského prostoru, a má tak přístup na jednotný evropský trh, zároveň patří do schengenského prostoru volného pohybu. Na rozdíl od členských států ale nemá přímé zastoupení při přijímání unijních pravidel. Právě tento rozdíl byl jedním z argumentů zastánců obnovení jednání, kteří poukazovali na potřebu většího politického vlivu a užší bezpečnostní spolupráce s evropským blokem.
Proevropsky orientovaná vláda referendum původně plánovala na pozdější termín, nakonec ho ale uspíšila. Debatu ovlivnilo zhoršení mezinárodního bezpečnostního prostředí, nejistota kolem budoucnosti NATO a také výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Grónska, které v některých případech zaměnil za Island. Premiérka Kristrún Frostadóttir, která návrh podporovala, podle agentury AP uvedla, že doufá, že výsledek zemi nerozdělí. Odpůrci naopak výsledek označili za potvrzení, že Island má zůstat mimo Evropskou unii.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.