Německý ministr obrany Boris Pistorius ze sociální demokracie (SPD) a předseda vlády Bádenska-Württemberska Cem Özdemir ze strany Zelených vyzvali k co nejrychlejšímu zahájení řízení o zákazu některých zemských organizací pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Podle jejich návrhu by se postup měl zaměřit na pobočky v Durynsku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Braniborsku.
Politici svůj postoj zveřejnili ve společném článku pro list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Napsali, že zákazové řízení je podle jejich přesvědčení právně možné, opírá se o dostupné důkazy a vyplývá z povinnosti chránit ústavní pořádek. Informaci přinesla německá veřejnoprávní televize ARD a následně také Deutsche Welle.
Pistorius a Özdemir argumentují tím, že zmíněné zemské organizace jsou podle nich ovládány představiteli etnonacionalistického směru uvnitř AfD. V článku kritizují pojetí národa založené na původu, krvi a přesvědčení namísto občanství. Podle německých bezpečnostních úřadů jsou zemské organizace AfD v Durynsku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Braniborsku klasifikovány jako potvrzeně pravicově extremistické.
Návrh přichází v době, kdy se v Německu znovu vede spor o to, zda má být AfD zakázána jako celek, nebo zda je možné postupovat pouze proti jejím částem. Úřad pro ochranu ústavy, tedy německá civilní kontrarozvědka sledující hrozby pro demokratické zřízení, označil v květnu 2025 za pravicově extremistickou celou spolkovou AfD. Po právních krocích strany však úřad své veřejné zacházení s tímto označením pozastavil a další postup zůstává předmětem soudního řízení.
O zákazu politické strany v Německu rozhoduje Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Návrh k němu může podat spolková vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje jednotlivé spolkové země. Samotné označení strany či její zemské organizace za extremistické automaticky neznamená zákaz. Soud musí posoudit, zda organizace usiluje o odstranění svobodného demokratického základního řádu a zda představuje dostatečně konkrétní hrozbu.
Debata o zákazu AfD zesílila po jejím výrazném volebním růstu a po úspěších v několika východoněmeckých zemích. Část politiků tvrdí, že stát má proti extremistickým strukturám zasáhnout prostřednictvím ústavních mechanismů. Jiní varují, že neúspěšný pokus by mohl AfD politicky posílit. Odpůrci zákazu také upozorňují, že stranu podporuje značná část voličů a že její program je třeba porážet především politickými prostředky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.