Veřejný dluh vyspělých ekonomik se dál zvyšuje a státy zároveň čelí výrazně dražšímu financování než v letech před pandemií. Podle databáze Mezinárodního měnového fondu dosahoval veřejný dluh vyspělých ekonomik v roce 2024 v průměru 109,7 procenta jejich hrubého domácího produktu. V eurozóně činil 89,5 procenta HDP. Do první skupiny patří například Spojené státy, Japonsko, Francie, Itálie nebo Velká Británie.
Růst dluhu se zatím nedaří zastavit. IMF v dubnovém Fiskálním monitoru uvedl, že globální veřejný dluh v roce 2025 vzrostl téměř na 94 procent HDP a při současném nastavení rozpočtové politiky by mohl v roce 2029 dosáhnout 100 procent světového HDP. Takové úrovně byly podle fondu v minulosti běžné pouze v období po druhé světové válce. Hlavními důvody jsou trvale vysoké rozpočtové schodky, slabší hospodářský růst a nové výdajové požadavky.
Státy nyní platí více také proto, že musí postupně refinancovat starší dluhopisy vydané v době velmi nízkých úrokových sazeb. Refinancování znamená nahrazení splatného dluhu novou půjčkou. Pokud jsou úroky při nové emisi vyšší, náklady se do rozpočtů promítají postupně, podle toho, jak staré dluhopisy dospívají ke splatnosti. IMF uvádí, že globální úrokové výdaje vzrostly během čtyř let z přibližně dvou procent téměř na tři procenta HDP.
Vyšší sazby i delší splatnosti
Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů zůstávají zvýšené i poté, co centrální banky začaly snižovat krátkodobé sazby. Investoři u dlouhých splatností zohledňují očekávání budoucí inflace, vývoj měnové politiky, objem nových emisí i riziko, že vlády nebudou schopny dluh stabilizovat. Vyšší výnos dluhopisu znamená pro stát vyšší úrok při vydání nového dluhu.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj dosáhly potřeby refinancování členských zemí v roce 2025 rekordní úrovně a v roce 2026 mají dále růst. U průměrného emitenta v OECD představovaly přibližně sedm procent HDP. Úrokové výdaje vlád v celém OECD dosáhly v roce 2025 asi 3,3 procenta HDP, což bylo blízko nejvyšší hodnotě za poslední desetiletí. OECD zároveň upozornila, že průměrný výnos třicetiletých státních dluhopisů ve sledovaných zemích během roku 2025 vzrostl z 3,2 na 4,1 procenta.
Problémem není pouze výše sazeb, ale také množství dluhu, který je třeba na trhu nabídnout. Vlády financují rozpočtové schodky, splácejí starší emise a v některých zemích zvyšují výdaje na obranu, infrastrukturu nebo sociální programy. Když přichází na trh více dluhopisů současně, investoři mohou požadovat vyšší výnos. Vliv má i změna jejich struktury: centrální banky v řadě zemí zmenšují své bilance, takže větší část emisí musí absorbovat citlivější investoři, například fondy, domácnosti nebo zahraniční držitelé.
Vyšší úroky postupně vytlačují jiné rozpočtové výdaje a zmenšují prostor pro reakci na případnou recesi či další krizi. Podle OECD zvýšily úrokové platby v roce 2025 poměr dluhu k HDP v průměrné členské zemi o dva procentní body, oproti 1,6 bodu v roce 2019. IMF proto upozorňuje, že státy budou muset současně řešit vysokou úroveň dluhu, nové výdajové tlaky a slabší růst. Informace vycházejí z aktuálních zpráv IMF a OECD a z podkladů Hospodářských novin.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.