Německo spolu s evropskými partnery usiluje o uzavření dohod o takzvaných návratových centrech do konce letošního roku. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v této souvislosti uvedl, že se státy mimo Evropskou unii vedou technická jednání. Podle agentury Deutsche Welle mají centra pomoci urychlit návrat lidí, kteří nemají právo pobytu v EU.
O záměru Dobrindt jedná s ministry vnitra Rakouska, Dánska, Řecka a Nizozemska. Tato pětice zemí podle evropského think-tanku Evropského parlamentu připravuje pilotní projekty, které by mohly vzniknout do konce roku 2026. Ministři se tématem zabývali také 4. září v Kodani, kde diskutovali o vytvoření deportačních zařízení mimo území Unie.
Návratový hub by měl sloužit k dočasnému ubytování lidí s pravomocným rozhodnutím o návratu. Přesun do takového zařízení by připadal v úvahu například tehdy, pokud není možné osobu okamžitě vrátit do země původu kvůli chybějícím cestovním dokladům, neověřené totožnosti nebo odmítnutí země původu převzít své občany. Evropský parlament popisuje centra jako zařízení ve třetích zemích, kde by se migranti bez práva pobytu připravovali na další návrat.
Konkrétní země, které by mohly centra hostit, německá vláda veřejně neuvedla. Zřízení takových zařízení by vyžadovalo dohody s hostitelskými státy, zajištění financování, bezpečnosti a potřebné infrastruktury. Některé evropské země zároveň hledají způsob, jak hostitelské státy k účasti motivovat. Itálie už provozuje v Albánii zařízení pro migranty, kteří čekají na vyřízení návratu, avšak tento model se setkal s právními i politickými spory.
Podmínkou má být dodržování práv
Plán je součástí širší snahy členských zemí zvýšit počet nucených návratů. Nová unijní pravidla podle odborného přehledu Evropského parlamentu umožní uzavírat dohody o návratových centrech se třetími zeměmi, které jsou bezpečné a respektují lidská práva. Podmínkou má být také dodržení zásady non-refoulement, tedy zákazu vracet člověka do země, kde by mu hrozilo pronásledování, mučení nebo jiné vážné porušení práv.
Organizace na ochranu lidských práv však zpochybňují právní i morální stránku návrhu. Upozorňují na riziko, že lidé budou převáženi do zemí, s nimiž nemají žádnou vazbu, a že dohled nad jejich zacházením bude obtížnější než na území EU. Kritici také varují před tím, že odpovědnost evropských států za posuzování žádostí a dodržování práv nezmizí tím, že bude člověk umístěn mimo Unii.
Německý Spolkový sněm se na právní a praktické podmínky návratových center ptal vlády už v březnu. Poslanci chtěli vědět, jaká kritéria musí třetí země splnit a jak by byla zajištěna ochrana osob před nezákonným navrácením. Podle německých představitelů nyní pokračují především technická a diplomatická jednání. Zda se do konce roku podaří uzavřít první konkrétní dohody, ale zatím není jisté.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.