Německý kancléř a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz vyzval svou stranu k jednotě a disciplíně. Učinil tak poté, co CDU utrpěla výraznou porážku v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde výrazně posílila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Podle agentury Deutsche Welle se v CDU znovu otevřela otázka, zda Merz dokáže stranu vést před dalšími důležitými volbami.
CDU v Sasku-Anhaltsku podle dostupných zpráv ztratila přibližně polovinu své dřívější podpory, zatímco AfD dosáhla svého dosud nejvýraznějšího výsledku v některých zemských volbách. Výsledek je pro Merze citlivý také proto, že CDU vede od svého nástupu do kancléřského úřadu v květnu 2025. Kritici ve straně mu vytýkají, že se mu nedaří zastavit růst AfD ani přesvědčit voliče, že vláda dokáže řešit hospodářské a sociální problémy země.
Merz podle informací německých médií zdůrazňuje potřebu soustředit se na práci vlády a odmítá, aby porážka v jedné spolkové zemi vedla k dlouhodobému rozkladu stranické podpory. Veřejně se přitom neobjevila informace o konkrétním pokusu o jeho odvolání. Debata o budoucnosti kancléře však sílí, protože CDU čekají další zemské volby 20. září 2026. Hlasovat se má v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně, kde má AfD podle průzkumů rovněž silnou pozici.
Koalice čelí politickému i ekonomickému tlaku
Merzova vláda je založena na spolupráci CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Koaliční partneři i opoziční strany po volebním výsledku v Sasku-Anhaltsku začali otevřeněji zpochybňovat další politický postup vlády. Případný rozpad koalice by mohl vést k menšinové vládě a zvýšit její závislost na podpoře poslanců AfD, což hlavní německé strany dosud odmítají jako politicky nepřijatelné.
Tlak na vládu souvisí také se stavem německého hospodářství a s nízkou osobní oblibou kancléře. Merz se snaží prosadit reformy trhu práce, důchodového systému a veřejných financí, zároveň ale čelí kritice kvůli nákladům na obranu, infrastrukturním výdajům a ústupkům od dříve prosazované rozpočtové přísnosti. CDU v únoru 2026 schválila také návrhy na podporu výstavby a řešení bytové krize.
Jedním z jejích projevů je pokles podílu lidí žijících ve vlastním bydlení. Podle údajů citovaných Deutsche Welle klesla míra vlastnického bydlení v Německu na 43,5 procenta, což je nejnižší hodnota za posledních 20 let. Analýzy jako hlavní příčiny uvádějí vysoké stavební náklady, dražší hypotéky a nedostatečnou bytovou politiku. Německo tak zůstává zemí, kde většina obyvatel bydlí v nájmu.
Výsledek dalších voleb může rozhodnout o tom, zda Merz dokáže obnovit autoritu uvnitř CDU a udržet podporu koaliční vlády. AfD se snaží úspěch ze Saska-Anhaltska využít k potvrzení svého postavení nejsilnější opoziční síly. Merz proto potřebuje před příštími hlasováními přesvědčit vlastní stranu, že jednotný postup a vládní agenda mohou zabránit dalším ztrátám ve prospěch krajní pravice.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.