Americký Federální rezervní systém (Fed) zvýšil svou klíčovou úrokovou sazbu o 25 bazických bodů, tedy o čtvrt procentního bodu. Centrální banka tím reaguje na přetrvávající inflaci v největší světové ekonomice. Podle agentury Deutsche Welle jde o první zvýšení sazeb za poslední tři roky.
Vyšší sazby mají zdražit půjčky domácnostem i firmám a postupně omezit poptávku v ekonomice. Opatření se může projevit například u hypoték, spotřebitelských úvěrů nebo financování velkých nákupů. Fed se jejich prostřednictvím snaží zmírnit tlak na růst cen a přiblížit inflaci svému dlouhodobému cíli.
Rozhodnutí centrální banky se zároveň dostalo do rozporu s postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten podle dostupných informací požaduje snížení úrokových sazeb, které by zlevnilo úvěry a mohlo podpořit hospodářskou aktivitu. Fed je však při rozhodování o měnové politice nezávislý na výkonné moci.
Zvýšení sazeb představuje obrat po období mimořádně uvolněné měnové politiky. Fed v minulých letech držel úroky na velmi nízké úrovni, aby podpořil ekonomiku zasaženou pandemií. Následný růst cen, který se ukázal jako trvalejší, než centrální banka původně očekávala, přiměl její představitele změnit směr.
Rozhodnutí podle agentury Deutsche Welle ovlivní nejen finanční trhy ve Spojených státech, ale také podmínky pro půjčování peněz v širší ekonomice. Vyšší americké sazby mohou posilovat kurz dolaru a měnit tok kapitálu mezi světovými trhy. Další postup Fedu bude záviset na vývoji inflace, trhu práce a celkové kondici amerického hospodářství.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.