Česká republika plánuje v příštím roce vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Podle bezpečnostní analytičky Martiny Heranové z CEVRO Univerzity ale takový rozpočet nebude stačit na pokrytí potřeb české armády ani na plnění všech závazků vůči Severoatlantické alianci. Heranová to uvedla v rozhovoru pro Radiožurnál, který zveřejnil Český rozhlas.
Reagovala na páteční vyjádření velvyslance Spojených států při NATO Matthewa Whitakera. Ten řekl, že USA od spojenců očekávají postupné zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Český plán vydávat dvě procenta HDP označil za zklamání a uvedl, že Česko směřuje mezi státy aliance s nejnižšími výdaji na obranu.
Podle Heranové byl závazek směřovat k pětiprocentním výdajům přijat v červnu 2025 a jeho naplnění se předpokládá do roku 2035. Česku ale podle ní chybí konkrétní harmonogram, který by ukázal, jak bude výdaje postupně navyšovat. Připomněla také, že stát měl v minulosti problém dosáhnout už dvouprocentního cíle přijatého v roce 2014. V rámci současných výdajů navíc podle ní aliance některé položky neuznala.
Omezený rozpočet se podle analytičky promítá také do plánů armády. Některé nové nebo připravované projekty byly odsunuty. Česko podle Heranové dlouhodobě nedokáže naplnit ani závazek vybudovat a plně vyzbrojit dvě velké brigády pro potřeby NATO. Současně nemá dost prostředků například na vybudování dostatečné protivzdušné obrany vlastního území.
Heranová dodala, že případné navýšení obranných výdajů by armáda dokázala využít už v příštím roce. Uzavření smluv ale podle ní neznamená okamžité dodávky, protože výroba některých zbraní trvá několik let. Vedle vojenských schopností je podle ní potřeba posílit také reakci státu na hybridní hrozby, mezi které patří kybernetické útoky, sabotáže a dezinformační operace.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.