Britský král Karel III. označil transatlantický obchod s otroky za hanebnou kapitolu dějin, která v něm vyvolává zděšení a hluboký osobní smutek. Řekl to v úterý při zahájení summitu předsedů vlád Commonwealthu v hlavním městě Antiguy a Barbudy St. John’s. Panovník zároveň uvedl, že tato minulost stále vrhá stín na karibské ostrovy i další členské země Commonwealthu.
„Dějiny nejsou naše, abychom si je vybírali nebo měnili,“ uvedl Karel III. podle agentury Associated Press. Dodal ale, že minulost může současné společnosti poučit. Podle něj lze odkaz historických křivd řešit budováním moderního partnerství, lepším přístupem ke vzdělání, investicemi do pracovních příležitostí a podporou obchodu mezi státy Commonwealthu.
Král ve svém projevu přímo nereagoval na požadavky některých karibských zemí a aktivistů, aby se Británie za svou úlohu v obchodu s otroky formálně omluvila a poskytla odškodnění. Omluvu nevyslovil ani za britský stát, ani za monarchii. Jeho slova tak podle Deutsche Welle představují uznání utrpení a dlouhodobých následků otroctví, nikoli však přijetí konkrétního závazku k reparacím.
Debata o odpovědnosti Británie zesílila před summitem, který se koná v Karibiku. Některé bývalé britské kolonie tvrdí, že důsledky otroctví a kolonialismu přetrvávají v podobě nerovností a hospodářských problémů. Požadují proto jednání o takzvané reparativní spravedlnosti, která může zahrnovat finanční náhrady, rozvojovou pomoc, změny ve vzdělávání nebo zpřístupnění historických archivů.
Britská vláda dosud odmítala závazek k finančním reparacím. Podle agentury Associated Press ale premiér Andy Burnham před schůzkou připustil možnost formální omluvy a navrhl zahájit strukturovaný dialog se zeměmi a komunitami zasaženými dědictvím otroctví. Zároveň uvedl, že vláda nepovažuje reparace za převod peněz, který by měl být výsledkem jednání.
Karel III. ve svém projevu připomněl také roli britského královského námořnictva při ukončování mezinárodního obchodu s otroky. Británie zakázala obchod s otroky v roce 1807 a otroctví ve většině svého impéria zrušila v roce 1833. Historici zároveň upozorňují, že britská monarchie i další státní instituce z obchodu a práce zotročených lidí po dlouhou dobu přímo či nepřímo těžily.
Britský panovník už v minulosti vyjádřil lítost nad utrpením způsobeným otroctvím a podpořil historický výzkum vazeb královské rodiny na tento obchod. Na summitu v roce 2024 v Samoi řekl, že minulost nelze změnit, ale je možné poučit se z jejích důsledků. Aktuální projev navazuje na tento postoj, zároveň však ponechává otevřenou otázku, zda Británie přistoupí k formální omluvě nebo jiným krokům požadovaným karibskými státy.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.