V Etiopii vznikla aliance sedmi ozbrojených a opozičních skupin, které chtějí odstranit vládu premiéra Abiyho Ahmeda a vytvořit inkluzivní přechodnou správu. Oznámili to představitelé uskupení v neděli. Podle agentury AP se k alianci připojily mimo jiné Amharské národní hnutí Fano, Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) a Oromská osvobozenecká armáda (OLA).
Součástí nového bloku jsou také Ogadenská národní osvobozenecká fronta, Afarská revoluční demokratická sjednocená fronta a dvě organizace zastupující ozbrojené skupiny v regionech Benishangul a Gumuz. TPLF uvedla, že některé z těchto skupin spolupracují déle než rok. Cílem je podle oznámení ukončit vládu Abiyho Ahmeda a řídit zemi během přechodného období.
Vznik aliance má význam především kvůli spojení skupin, které v minulosti stály proti sobě. Fano podporovalo federální vládu během války v Tigraji, která začala v listopadu 2020. TPLF tehdy bojovala proti jednotkám etiopské armády a spojeneckým silám. Konflikt skončil mírovou dohodou z listopadu 2022, napětí mezi Tigrají a centrální vládou ale přetrvává.
Fano od roku 2023 vede ozbrojené povstání v amharském regionu. Boje vypukly poté, co se federální vláda pokusila začlenit regionální speciální jednotky do národní armády. Amharští ozbrojenci následně začali útočit na federální vojáky a státní instituce. Vláda proti nim nasadila armádu a vyhlásila v regionu výjimečná opatření.
OLA bojuje proti federálním úřadům v Oromii, nejlidnatějším etiopském regionu, od roku 2018. Skupina tvrdí, že usiluje o politická práva Oromů a větší samosprávu. Etiopská vláda ji označuje za teroristickou organizaci a obviňuje ji z útoků na civilisty i bezpečnostní složky. TPLF a OLA už v minulosti oznámily spolupráci proti federální vládě, nové uskupení je ale širší.
Aliance podle svých představitelů počítá s přechodnou správou, která by měla ukončit ozbrojené konflikty, obnovit bezpečnost a řešit humanitární a hospodářskou krizi. Z vyjádření skupin však není jasné, jak by chtěly překonat své dlouhodobé územní, etnické a politické spory. Není také zřejmé, jakou vojenskou kapacitu mají společně k dispozici ani zda dokážou své operace koordinovat.
Abiy Ahmed se stal premiérem v roce 2018 a v roce 2019 získal Nobelovu cenu za mír za dohodu o ukončení dlouholetého konfliktu s Eritreou. Jeho vláda se od té doby potýká s několika povstáními a s napětím mezi regionálními politickými a vojenskými strukturami. Mluvčí premiéra ani federální vlády podle agentury Reuters bezprostředně na oznámení nové aliance nereagovali.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.