Romanův teleskop zapnul hlavní infračervenou kameru

Romanův teleskop zapnul hlavní infračervenou kameru

Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman poprvé aktivoval svůj hlavní vědecký přístroj, kameru Wide Field Instrument (WFI). Zařízení s rozlišením přibližně 300 megapixelů bude snímat velké části oblohy v blízké infračervené oblasti, tedy v pásmu záření s delší vlnovou délkou, než jaké vnímá lidské oko. Podle aktuality zveřejněné NASA 15. září zkoušky potvrdily, že přístroj pracuje podle očekávání.

WFI tvoří 18 infračervených detektorů, které dohromady poskytují široké zorné pole a zároveň ostrost srovnatelnou s Hubbleovým teleskopem. Hlavní rozdíl mezi oběma observatořemi nebude jen v počtu obrazových bodů. Roman má při podobné úhlové rozlišovací schopnosti zachytit najednou nejméně stokrát větší plochu oblohy než Hubble. Astronomům tak umožní rychle vytvářet rozsáhlé mapy vesmíru a vyhledávat objekty, které by při pozorování úzkým zorným polem snadno unikly.

První testovací obraz po zapnutí kamery zatím nepředstavuje hotový vědecký snímek. Hvězdy se na něm zobrazily rozostřeně a jejich světlo se rozprostřelo do velkých kruhových útvarů. NASA uvádí, že tento vzhled odpovídá současnému stavu přístroje. Tým nyní plánuje aktivovat systém jemného navádění a následně zaostřit optiku. Teprve potom bude možné posoudit výslednou kvalitu obrazu určeného pro vědecká pozorování.

Roman současně pokračuje v prvních zkouškách koronografu. Jde o přístroj, který pomocí optických masek a dalších technologií potlačuje jas hvězdy, aby bylo možné hledat slabší objekty v jejím okolí. Jeho cílem je především přímé zobrazování exoplanet a prachových disků kolem blízkých hvězd. NASA ale zdůrazňuje, že koronograf je technologická demonstrace: jeho úkolem je ověřit nové postupy pro pozorování planet, nikoli okamžitě zahájit rozsáhlé hledání obyvatelných světů.

Rozsáhlé přehlídky oblohy

Široké zorné pole kamery WFI má být důležité pro několik oblastí astronomie. Roman bude zkoumat rozložení temné hmoty a temné energie, sledovat vznik a vývoj galaxií a hledat přechodné jevy, například supernovy. Přístroj zároveň využije takzvanou gravitační mikročočku. Při ní gravitace hvězdy nebo planety krátce zesílí světlo vzdálenější hvězdy a umožní odhalit i některé planety, které obíhají daleko od svých mateřských hvězd.

Podle NASA zůstává mise na cestě k zahájení vědeckých operací a zveřejnění prvních vědeckých snímků na začátku roku 2027. Současná aktivace kamery a testy koronografu proto znamenají především důležitý krok v několikaměsíčním uvádění observatoře do provozu. Samotné zapnutí přístroje ještě nepřináší nové astronomické objevy, potvrzuje však, že klíčové systémy teleskopu lze začít nastavovat pro plánovaná pozorování.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek