Supererupce v oblasti Yellowstonu by nezačala bez varovných signálů. Předcházely by jí nejspíš týdny až měsíce zrychlující se seismické aktivity, změny v pohybu povrchu, zvýšené emise sopečných plynů a proměny hydrotermálních jevů, tedy horkých pramenů, gejzírů a bahenních sopek. Právě tyto projevy dnes sleduje Yellowstone Volcano Observatory společně s U.S. Geological Survey, University of Utah a dalšími institucemi.
Scénář zveřejněný 22. září 2026 v časopiseckém webu ScienceDaily vychází z textu publikovaného platformou The Conversation. Nejde o výsledky jediné nové experimentální studie ani o předpověď konkrétní erupce, ale o odborně založený myšlenkový experiment. Autoři v něm kombinují poznatky o chování yellowstonského vulkanického systému s modely dopadů velkých přírodních katastrof.
V úvodní fázi by vědci věnovali pozornost především rojům zemětřesení. Jde o série otřesů, které se soustřeďují v omezené oblasti a nemají jeden dominantní hlavní otřes. Samotné roje jsou v Yellowstonu běžné a obvykle neznamenají, že se chystá erupce. Větší význam by měla kombinace několika změn najednou: zemětřesení postupující k povrchu, rychlý růst terénu, změny chemického složení plynů a vody nebo výrazně proměnlivá aktivita gejzírů.
V nejhorším zvažovaném případě by po úvodních hydrotermálních explozích následovala mohutná erupce magmatu. Do atmosféry by vystoupal sloupec popela a plynů vysoký desítky kilometrů. Část sloupce by se mohla zhroutit a vytvořit pyroklastické proudy – směsi žhavých plynů, popela a úlomků hornin, které se pohybují vysokou rychlostí a ničí vše v okolí. Popel by pak vítr roznesl přes rozsáhlé části západu Spojených států a dále do Kanady a dalších oblastí Severní Ameriky.
Dopady by nebyly omezené na bezprostřední okolí národního parku. Větší množství vlhkého sopečného popela může zkratovat elektrická zařízení, poškodit rozvodné sítě, ucpat motory a zkomplikovat provoz letišť, silnic i železnic. Výpadky elektřiny by zasáhly zásobování vodou, čerpací stanice, zdravotní péči a komunikace. Zemědělství by poškodila jak samotná vrstva popela, tak následné narušení dopravy, dodávek krmiva a přístupu k vodě.
Do vyšších vrstev atmosféry by se dostal také oxid siřičitý. Z něj vznikají síranové aerosoly, drobné částice odrážející část slunečního záření. Klimatické modely citované v podkladech naznačují několikaleté ochlazení, přičemž průměrná globální změna by pravděpodobně nepřesáhla přibližně 1,5 °C; v jednotlivých regionech a ročních obdobích by však mohla být výraznější. To by zvýšilo tlak na potravinovou výrobu a zásobování, neznamenalo by ale automaticky konec lidského druhu.
Současná pozorování žádné bezprostřední nebezpečí neukazují. Podle aktualizace Yellowstone Volcano Observatory z 1. září 2026 zůstával stupeň sopečné pohotovosti na hodnotě normal a letecký barevný kód green. V srpnu stanice zaznamenaly 61 zemětřesení, bez identifikovaného zemětřesného roje, a výraznější zdvih severního okraje kaldery se od ledna neobnovil. Yellowstone tak zůstává aktivním, ale v současnosti klidným vulkanickým systémem.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.