Strana Die Linke, která 20. září vyhrála volby do berlínského zemského sněmu, chce jako jednu z hlavních priorit řešit bytovou krizi převodem části bytového fondu velkých realitních společností do veřejného vlastnictví. Podle agentury Reuters se její volební kampaň opírala také o slib uskutečnit výsledek referenda z roku 2021. To podpořilo takzvanou socializaci bytů firem s více než 3000 byty v Berlíně.
V referendu hlasovalo pro návrh zhruba 59 procent účastníků. Hlasování ale nebylo právně závazné. Berlínský zemský sněm ani následné vlády proto neměly povinnost okamžitě přijmout zákon, který by majetek společností převedl na veřejnoprávní subjekty. Výsledek však vytvořil politický závazek, k němuž se Die Linke nyní po volebním vítězství znovu hlásí.
Rozhodující bude podoba zákona
Právní základ případného opatření nabízí článek 15 německé ústavy. Ten umožňuje převést půdu, přírodní zdroje a výrobní prostředky do společného vlastnictví nebo jiné formy veřejného hospodaření. U bytových společností by Berlín musel přijmout zvláštní zemský zákon, který by určil, kterých firem a nemovitostí se opatření týká, jak by se správa převedených bytů organizovala a jaké odškodnění by vlastníkům náleželo.
Odborná komise ustavená berlínským senátem v roce 2022 dospěla ve své závěrečné zprávě z června 2023 k závěru, že socializace velkých bytových portfolií může být za určitých podmínek ústavně přípustná. Zároveň zdůraznila nutnost posoudit přiměřenost zásahu do vlastnických práv, veřejný zájem i způsob výpočtu náhrady. Komise nepředložila jednoduchý návod, který by umožnil převod uskutečnit bez dalšího právního přezkumu.
Největší spor se očekává kolem výše odškodnění. Iniciativa Deutsche Wohnen & Co enteignen, která referendum prosadila, dlouhodobě tvrdí, že náhrada nemusí odpovídat plné tržní ceně. Odpůrci naopak upozorňují, že i nižší kompenzace by mohla Berlín zatížit desítkami miliard eur. Město je přitom silně zadlužené a muselo by řešit, zda převod financovat z rozpočtu, půjčkami nebo prostřednictvím vlastních bytových společností.
Pro Die Linke bude zásadní také koaliční vyjednávání. Samotné volební vítězství straně nezajistilo většinu a k vytvoření vlády bude potřebovat partnery. Zatímco Zelení podporují ambicióznější postup vůči velkým pronajímatelům, sociální demokraté a konzervativní CDU jsou k vyvlastnění výrazně zdrženlivější. Výsledná koaliční smlouva proto může původní plán omezit na přípravu zákona, případně na další nákupy bytů do veřejného vlastnictví.
I kdyby sněm zákon schválil, jeho účinnost by nebyla jistá. Dotčené společnosti by mohly napadnout zákon u berlínských i spolkových soudů a zpochybnit pravomoc země, přiměřenost zásahu nebo výpočet náhrady. Odpověď na otázku, zda může vláda Die Linke velké realitní firmy skutečně vyvlastnit, proto nebude záviset jen na výsledku voleb, ale především na podobě zákona, koaliční většině a následném rozhodování soudů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.