Chlapci, kteří před pubertou podstupují chemoterapii, radioterapii nebo transplantaci kostní dřeně, mohou kvůli léčbě trvale přijít o schopnost produkovat spermie. Na rozdíl od dospělých mužů si před zahájením terapie nemohou standardně uložit ejakulát, protože jejich tělo ještě spermie nevytváří. Nová metoda proto počítá s odebráním malé části tkáně varlat, jejím zamrazením a případným pozdějším navrácením do těla.
Na přípravě této možnosti pracují také lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole. Podle Hospodářských novin se čeští odborníci připravují na jeden z klíčových kroků, kterým je kryokonzervace, tedy uchování biologického materiálu při velmi nízké teplotě. Odebraná tkáň obsahuje spermatogonální kmenové buňky. Ty se v průběhu dospívání mohou podílet na vzniku spermií.
Metoda je zatím experimentální a v běžné klinické péči není zavedená. Evropská urologická asociace uvádí, že zmrazení nezralé tkáně varlat lze u chlapců s vysokým rizikem poškození plodnosti zvažovat, současně ale doporučuje pacienty a jejich rodiče upozornit na nedostatek dlouhodobých důkazů. Zákrok má být podle doporučení součástí práce specializovaného multidisciplinárního týmu, který posuzuje diagnózu, plánovanou léčbu i možná rizika.
První lidské pokusy s navrácením takto uchované tkáně se objevily v zahraničí. Univerzita v Edinburghu oznámila, že lékaři v srpnu 2026 transplantovali devatenáctiletému pacientovi část jeho vlastní tkáně odebrané a zmrazené v roce 2023 před léčbou závažného krevního onemocnění. Po chemoterapii u něj nebyly ve spermatu zjištěny spermie. Lékaři nyní sledují, zda transplantovaná tkáň obnoví jejich tvorbu; definitivní vyhodnocení má následovat po dalším chirurgickém odběru a laboratorním vyšetření.
Podobný případ popsali vědci v odborném programu časopisu Human Reproduction v roce 2026. U desetiletého chlapce se srpkovitou anémií byla tkáň uchována před transplantací krvetvorných buněk. Po jejím pozdějším navrácení vědci v části štěpů zaznamenali buňky a známky spermatogeneze, tedy tvorby spermií. Výsledek ale zatím neznamená, že pacient může přirozeně zplodit dítě. V dosavadních zprávách nebylo potvrzeno narození dítěte po této metodě.
Největší překážkou zůstává bezpečnost. U některých onkologických diagnóz by se se zamrazenou tkání mohly do těla vrátit také nádorové buňky. Lékaři proto musí vzorek před případnou transplantací pečlivě vyšetřit. Výzkum se zároveň zabývá možností oddělit spermatogonální kmenové buňky od ostatních buněk a vypěstovat spermie mimo tělo. Do té doby zůstává uchování tkáně především pojistkou pro budoucnost, nikoli ověřenou léčbou neplodnosti.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.