Národní rozpočtová rada (NRR) zhoršila výhled vývoje českých veřejných financí. Náraz na takzvanou dluhovou brzdu, tedy okamžik, kdy veřejný dluh dosáhne 55 procent hrubého domácího produktu, podle letošní projekce přijde v roce 2034. V loňské zprávě rada předpokládala překročení této hranice až v roce 2037. Informace zazněla ve čtvrtek na výroční tiskové konferenci NRR.
Rada zároveň uvedla, že se letos otočil dosavadní trend zlepšování fiskální politiky. Konsolidační úsilí, které mělo postupně snižovat strukturální schodky, se podle ní zastavilo a veřejné finance se vydaly expanzivnějším směrem. Strukturální saldo zachycuje hospodaření státu po očištění o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření. NRR proto již české veřejné finance nepovažuje za dlouhodobě udržitelné.
Podle údajů zveřejněných radou počítá letošní státní rozpočet s deficitem 310 miliard korun. Očekávané strukturální saldo veřejných institucí má dosáhnout minus 2,5 procenta HDP, zatímco maximální přípustná hodnota pro letošní rok činí podle zákona minus 1,75 procenta HDP. Návrh rozpočtu na příští rok pracuje s příjmy 2,199 bilionu korun a výdaji 2,585 bilionu korun. Schodek by tak měl činit 386 miliard korun.
Dluh poroste rychleji, náklady budou vyšší
NRR očekává, že strukturální i celkové saldo sektoru veřejných institucí v příštím roce dosáhne minus 3,7 procenta HDP. Podle rady se tak konsolidační trend nejen přerušil, ale obrátil. Významnou roli hraje rozvolnění rozpočtových pravidel a také růst výdajů na obranu. Za hlavní dlouhodobý zdroj nerovnováhy však rada označuje deficitní hospodaření, nikoli samotné obranné výdaje.
Zhoršil se také výhled veřejného dluhu v delším horizontu. Zatímco předchozí projekce počítala za 50 let s dluhem ve výši 178 procent HDP, nynější scénář uvádí 245 procent HDP. Rada upozorňuje rovněž na rostoucí náklady obsluhy dluhu. Výnos desetiletého státního dluhopisu se podle jejího stanoviska přibližuje pětiprocentní hranici. Úrokové náklady by se v dalších letech mohly zvýšit až na 1,6 procenta HDP, mimo jiné kvůli refinancování starších závazků a vydávání nového dluhu za vyšších sazeb.
Předseda NRR Mojmír Hampl uvedl, že k obnovení udržitelného vývoje bude potřeba další intenzivní konsolidace s dlouhodobě pozitivním dopadem na hospodaření veřejných institucí. Podle rady odkládání ozdravných opatření zvyšuje jejich budoucí náklady a přenáší větší část zátěže na mladší generace. NRR zároveň upozorňuje, že schválené nebo projednávané změny fiskálních pravidel mohou oslabit národní omezení pro vývoj veřejných rozpočtů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.