Radikální strany v Evropě získávají podporu v době, kdy část voličů ztrácí důvěru v tradiční politiku a má pocit, že se jejich obavy neberou vážně. V Německu získala krajně pravicová Alternative für Deutschland (AfD) ve volbách do Spolkového sněmu 23. února 2025 20,8 procenta hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou. Proti výsledku z roku 2021 svůj zisk zhruba zdvojnásobila. Údaje zveřejnil německý Spolkový volební výbor.
Podle politologů a psychologů nelze úspěch extremistických stran vysvětlit jedinou příčinou. Výzkum v evropských zemích ukazuje, že k jejich podpoře přispívá kombinace ekonomické nejistoty, obav z kulturních změn, nespokojenosti s fungováním státu a přesvědčení, že člověk nebo jeho sociální skupina ztrácí společenské postavení. Studie publikované v odborném časopise Political Psychology spojují podporu radikální pravice zejména s vnímaným ohrožením identity a statutu. Podobné pocity relativního úpadku se podle výzkumu mohou promítat také do podpory radikální levice.
Důležitou roli hraje způsob, jakým lidé vnímají hrozby. Pokud je složitý problém, například migrace, inflace nebo proměna pracovního trhu, vysvětlen jako důsledek jednání konkrétní skupiny, vzniká příběh s jasným viníkem a jednoduchým řešením. Radikální strany často staví právě na takovém rozdělení společnosti na „obyčejné lidi“ a údajně odtržené elity. Politická psychologie tento mechanismus spojuje s potřebou jistoty, kontroly a s tendencí hledat odpovědnost u vnější skupiny.
Emoce vítězí nad kompromisem
Polarizaci posiluje také takzvaná afektivní polarizace, tedy rostoucí odpor k politickým soupeřům jako lidem, nejen k jejich názorům. Sociální sítě tento proces urychlují, protože zvýhodňují konfliktní a emocionální obsah. Strany, které používají ostrý jazyk a nabízejí zřetelné rozdělení na přátele a nepřátele, tak mohou získat větší pozornost než politici prosazující kompromisná řešení. Výzkum zároveň upozorňuje, že výrazná viditelnost radikálních aktérů v médiích nemusí vždy odpovídat jejich skutečné volební síle, přesto může ovlivnit témata celé kampaně.
Demokratické strany podle odborníků nemohou odpovědět pouze převzetím radikální rétoriky. Krátkodobě tím mohou přilákat část voličů, zároveň však posouvají veřejnou debatu a legitimizují témata extremistů. Účinnější strategií je uznat skutečné problémy, nabídnout konkrétní a proveditelná řešení a vysvětlovat jejich dopady. Patří k tomu také lepší dostupnost veřejných služeb, předvídatelná migrační politika a srozumitelné informace o rozhodování institucí.
Politici by zároveň měli rozlišovat mezi občany, kteří se cítí opomíjeni, a stranami, které odmítají pluralitu, zpochybňují demokratická pravidla nebo útočí na menšiny. Evropský parlament ve své analýze používá pojem „antipluralismus“ pro postoje, jež zahrnují nízký respekt k demokratickým procedurám, démonizaci politických protivníků a odmítání práv menšin. Podle odborníků je důležité vést s voliči věcný dialog, nepřebírat však jazyk, který demokratickou soutěž mění v boj o úplné vítězství jedné skupiny.
Růst extremistických stran proto není jen otázkou volební kampaně. Souvisí také s tím, zda lidé věří, že mají ve společnosti respekt, mohou ovlivnit veřejné dění a stát dokáže řešit praktické problémy. Pokud demokratické strany tyto potřeby přehlížejí, přenechávají radikálním soupeřům prostor pro jednoduchá vysvětlení. Pokud na ně reagují konkrétní politikou a současně hájí pravidla pluralitní demokracie, mohou polarizaci zmírnit, aniž by přebíraly program extremistů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.