Menší obce chtějí spojit síly při správě a zhodnocování svých úspor. Sdružení místních samospráv ČR jim v nejbližších dnech rozešle takzvanou Svatováclavskou výzvu, která má obce přimět k větší spolupráci s finančními institucemi. Cílem je hledat možnosti, jak volné peníze lépe úročit a současně zachovat jejich dostupnost pro budoucí investice. Informoval o tom deník Hospodářské noviny.
Výzva je reakcí na kritiku, podle níž města a obce hromadí na bankovních účtech příliš vysoké částky. Ministerstvo financí uvedlo, že úspory obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí včetně jejich příspěvkových organizací dosáhly v polovině roku 2026 téměř 625 miliard korun. Téměř třetinu této částky drží hlavní město Praha. Údaj proto zahrnuje nejen samotné obce, ale také další části územních rozpočtů.
Podle ministerstva hospodařily obce v prvním pololetí letošního roku s přebytkem 28,4 miliardy korun. Po odečtení prostředků souvisejících s financováním vzdělávání, které se týkají především Prahy, činil přebytek 23,9 miliardy korun. Výdaje obcí rostly rychleji než příjmy a investiční aktivita se zvýšila, přesto podle resortu zůstává prostor pro další využití peněz na rozvoj obcí.
Úspory rostou, investice také
Ministerstvo financí za celý rok 2025 evidovalo u obcí, krajů a svazků obcí investice za 208 miliard korun. O rok dříve to bylo 173 miliard. Celkové hospodaření územních rozpočtů přesto skončilo přebytkem 14 miliard korun. Na účtech samospráv bylo na konci roku 542 miliard korun, zatímco v roce 2024 šlo o 531 miliard.
Na problém dlouhodobě upozorňuje také Národní rozpočtová rada. Podle její studie dosáhly úspory obcí a krajů na konci roku 2024 rekordních 455,4 miliardy korun. Od roku 2012 se jejich objem zvýšil téměř pětinásobně. Rada upozornila, že peníze ponechané na běžných účtech mohou ztrácet kupní sílu vlivem růstu cen. Zároveň ale nejde automaticky o prostředky, které jsou okamžitě k dispozici pro libovolnou investici. Obce si vytvářejí rezervy například na víceleté projekty, spoluúčast u dotací nebo mimořádné výdaje.
Sdružení místních samospráv chce podle Hospodářských novin nabídnout především společný postup obcí při jednání s finančními institucemi a při hledání vhodných produktů. Pro menší obce může být společná iniciativa způsobem, jak získat lepší podmínky a odborné zázemí, které by si samostatně zajišťovaly obtížněji. Zhodnocování peněz však musí zohlednit veřejný charakter prostředků, pravidla rozpočtové odpovědnosti i potřebu mít finance včas k dispozici.
Kritici návrhu namítají, že samosprávy už nyní mají možnosti, jak zvýšit finanční gramotnost a zlepšit práci s volnými prostředky. Debata se proto netýká jen úročení bankovních zůstatků, ale také plánování investic. Ministerstvo financí současně prosazuje, aby obce mohly své úspory ukládat na účtech České národní banky. Podle resortu by tím získaly úročení a stát by mohl lépe řídit likviditu státní pokladny. O nakládání s penězi však rozhodují zastupitelstva jednotlivých obcí.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.