Evropské plány na posílení vlastní umělé inteligence narážejí na odpor místních komunit. Velká datová centra, která jsou nezbytná pro vývoj a provoz moderních modelů AI, vyvolávají protesty v několika evropských zemích. Obyvatelé se obávají především vysoké spotřeby elektřiny a vody, záboru půdy a hluku z rozsáhlých technologických areálů. Podle Deutsche Welle se debata týká mimo jiné Rakouska a Irska, zatímco ve Francii se kolem některých projektů objevily i politické spory.
Pro evropské vlády a Evropskou komisi jsou datová centra součástí širší snahy o takzvanou digitální suverenitu. Evropské firmy a veřejné instituce dnes ve velké míře využívají cloudové služby a výpočetní kapacity společností ze Spojených států. Brusel upozorňuje, že závislost na zahraničních poskytovatelích může v citlivých oblastech znamenat riziko pro ochranu dat, kontinuitu služeb i schopnost rozhodovat o klíčové infrastruktuře.
Evropská komise proto v červenci vyhlásila výzvu na vybudování až sedmi takzvaných AI gigafactories. Jde o velká výpočetní centra kombinující pokročilé čipy, cloudové služby, vysokorychlostní sítě a energeticky úsporné datové provozy. Podle Komise mají projekty přilákat více než 30 miliard eur z veřejných a soukromých zdrojů. Přibližně deset miliard eur má pocházet z evropských a národních rozpočtů, zbytek od soukromých investorů.
Zařízení mají sloužit výzkumníkům, začínajícím firmám, průmyslu i veřejné správě. Evropská komise uvádí, že jejich účelem není pouze podpora technologických firem, ale také vznik evropského ekosystému zahrnujícího čipy, software, cloud a výzkum. Výběrové řízení má pokračovat do 12. listopadu, financování prvních projektů se očekává na začátku roku 2027.
Problémem však zůstává energie. Datová centra potřebují stabilní dodávky elektřiny nepřetržitě a jejich rozvoj může zvyšovat tlak na elektrické sítě i ceny. V Portugalsku například provozovatelé plánovaných zařízení podle Deutsche Welle nahlásili požadavky na kapacitu 26,5 gigawattu, zatímco současná výrobní kapacita země činí zhruba 23,4 gigawattu. Firmy i úřady přitom počítají především s obnovitelnými zdroji.
Další otázkou je chlazení serverů. Spotřeba vody se liší podle použité technologie a místních podmínek, v regionech zasažených suchem však může vyvolávat silný odpor. Evropská komise letos navrhla společný systém hodnocení datových center, který má zpřehlednit jejich energetickou a vodní náročnost. Provozovatelé naopak tvrdí, že nová zařízení mohou podpořit evropskou konkurenceschopnost, posílit energetickou infrastrukturu a snížit závislost na technologiích z jiných částí světa. Spor tak není pouze o jednotlivé stavby, ale i o to, jakou cenu je Evropa ochotna zaplatit za vlastní výpočetní kapacitu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.