Glukosamin, volně prodejný doplněk stravy užívaný především kvůli bolestem kloubů, může souviset s rychlejším zhoršováním Alzheimerovy nemoci. Vyplývá to z analýzy zdravotních záznamů a pokusů na lidské mozkové tkáni a geneticky upravených myších. Výzkumníci zdůrazňují, že jejich výsledky zatím neprokazují, že glukosamin Alzheimerovu nemoc způsobuje nebo že by jej lidé měli bez porady s lékařem vysadit.
Studie zveřejněná v časopise Nature Metabolism vycházela mimo jiné z údajů systému University of Florida Health. Autoři analyzovali záznamy více než 50 000 pacientů s Alzheimerovou nemocí nebo souvisejícími demencemi. U lidí s mírnou kognitivní poruchou, což je stav mezi běžným stárnutím a demencí charakterizovaný měřitelnými potížemi s pamětí či dalšími schopnostmi, bylo užívání glukosaminu spojeno s přibližně o 25 procent vyšší pravděpodobností přechodu k demenci.
Takový výsledek představuje statistickou souvislost, nikoli důkaz příčiny. Lidé užívající glukosamin se mohou v řadě dalších charakteristik lišit od těch, kteří jej neužívají. Zdravotní záznamy také nemusí přesně zachycovat skutečné dávkování, délku užívání ani důvod, proč konkrétní člověk doplněk užíval. Výsledek proto může ovlivňovat například celkový zdravotní stav, chronická bolest nebo osteoartróza.
Možný mechanismus ukázaly pokusy
Výzkumníci se zaměřili na takzvanou glykosylaci, tedy připojování cukerných struktur k bílkovinám. Jde o běžný buněčný proces, který ovlivňuje vlastnosti a fungování proteinů. Podle studie je tvorba těchto cukerných struktur v Alzheimerově mozku nadměrně aktivní. Glukosamin je přitom součástí metabolické dráhy, která dodává materiál pro jejich vznik.
V lidské mozkové tkáni a u myší s Alzheimerově podobnými změnami vědci pozorovali známky takzvané hyperglykosylace, tedy nadbytku těchto cukerných úprav. Když u myší geneticky omezili činnost některých enzymů zapojených do tvorby cukerných struktur, jejich kognitivní potíže se zmírnily. Naopak podávání glukosaminu podle popisu pokusů zhoršilo některé projevy onemocnění. Výsledky zvířecích modelů ale nelze přímo převést na účinek doplňku u lidí.
Výklad klinické části navíc není bez pochybností. Pozdější analýza v databázi National Alzheimer’s Coordinating Center, zveřejněná zatím jako nerecenzovaný předtisk, našla podobný směr souvislosti, ale také srovnatelné výsledky u záznamů o multivitaminech a vápníku s vitaminem D. Autoři proto uvedli, že samotný záznam o užívání glukosaminu neprokazuje specifický škodlivý účinek.
Studie tak přináší biologickou hypotézu, podle níž by u části lidí s již probíhající Alzheimerovou patologií mohl glukosamin ovlivňovat metabolismus cukerných struktur v mozku. K ověření této hypotézy jsou však potřebné prospektivní studie a především kontrolované klinické zkoušky, které by sledovaly skutečné užívání doplňku, jeho dávku a kognitivní vývoj v čase.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.