Republikáni po porážce řeší budoucnost bez Trumpa

Republikáni po porážce řeší budoucnost bez Trumpa

Republikáni se po listopadové porážce v amerických volbách snaží určit, jakým směrem se vydat před prezidentským kláním v roce 2028. Ve volbách 3. listopadu přišli o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Výsledek znamená, že prezident Donald Trump bude poslední dva roky svého mandátu čelit demokratické většině v obou komorách Kongresu.

Podle agentury Reuters šlo o mimořádně tvrdý úder pro stranu, která před volbami ovládala Bílý dům i Kongres. Trump přitom hlasování vykresloval jako referendum o své vládě a republikánské kandidáty vyzýval, aby voličům připomínali jeho přítomnost na kandidátních listinách. Po porážce se ale otevřela otázka, zda se jeho jméno nestalo pro část kandidátů spíše zátěží.

Reuters už před volbami zjistil, že se ve 41 z 62 konkurenčních volebních obvodů republikánští kandidáti od Trumpa distancovali nebo upozadli vazbu na prezidenta. Často šlo o spory kolem války s Íránem, obchodní politiky nebo domácích výdajů. Snaha oslovit voliče mimo pevné republikánské jádro však v řadě případů přišla pozdě a nedokázala překrýt celostátní hodnocení Trumpova druhého mandátu.

Ekonomika zastínila kulturní témata

Jedním z hlavních problémů republikánů byly životní náklady. Vysoké ceny pohonných hmot, obavy z vývoje inflace a otázky kolem dopadu cel na firmy a domácnosti oslabily argument, že Trumpova politika rychle zlepší ekonomickou situaci. Podle agentury Reuters tři čtvrtiny voličů uvedly, že jsou rozzlobené nebo nespokojené s tím, kam se země ubírá. Pro republikány to znamená, že samotná mobilizace kolem migrace, kulturních sporů a volební integrity nemusí v roce 2028 stačit.

Viceprezident JD Vance se po volbách pokusil vybudovat vlastní politický profil. Za jednu z hlavních příčin porážky označil válku s Íránem a zároveň mluvil o potřebě soustředit se na ceny a každodenní ekonomické problémy. Vance zůstává součástí Trumpova politického hnutí, jeho povolební vystupování ale ukazuje, že se už připravuje na dobu po Trumpovi. Ve hře je také floridský guvernér Ron DeSantis, který uvedl, že republikáni v kampani příliš zdůrazňovali transgenderovou problematiku a zanedbali témata, jako jsou datová centra, umělá inteligence a dopady jejich rozvoje na místní komunity.

Jiná část strany chce naopak Trumpův styl zachovat a pouze změnit některé jeho politické priority. Do této skupiny patří představitelé hnutí MAGA, kteří tvrdí, že prezident stále dokáže přivést k volbám miliony konzervativních voličů. Novým lídrem republikánů ve Sněmovně se stal Jim Jordan, výrazná postava konzervativního křídla, který při volbě porazil dosavadního stranického lídra Steva Scaliseho poměrem 106 ku 73 hlasům. Jeho zvolení naznačuje, že volební porážka automaticky neznamená návrat k umírněnějšímu republikánství.

Rozkol se projevuje i v Kongresu. Někteří republikánští senátoři po ztrátě většiny komplikují schvalování několika Trumpových kandidátů na soudce a zdůrazňují právo Senátu posuzovat nominace samostatně. Trump současně po volbách posílil vliv Stephena Millera, který se stal šéfem Bílého domu. Miller patří k nejvýraznějším zastáncům tvrdé imigrační politiky, jež byla podle amerických médií jedním z témat, která republikánům poškodila podporu zejména mezi hispánskými voliči.

Republikáni tak před sebou mají spor o značku i ekonomický program. Část představitelů chce Trumpa využít jako pohon pro mobilizaci konzervativního elektorátu, další se snaží vytvořit vlastní profil a mluvit především o cenách, energiích, pracovních místech a zahraničních konfliktech. Výsledek debaty rozhodne, zda strana vstoupí do prezidentských primárek v roce 2028 jako pokračování Trumpova hnutí, nebo jako širší koalice, která se od jeho vlády pokusí oddělit.

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek