Srbský prezident Aleksandar Vučić v neděli 27. září rezignoval na svou funkci. Jeho krok ukončil druhé pětileté období ve funkci zhruba o sedm měsíců dříve a otevírá cestu k předčasným prezidentským volbám. Vučić zároveň usiluje o návrat do čela vlády. Pokud jeho Srbská pokroková strana (SNS) a její spojenci uspějí v parlamentních volbách, může být znovu jmenován premiérem, uvedla agentura Reuters.
Parlamentní volby se mají konat 25. října. Prezident v září rozpustil parlament a vláda následně vyzvala k uspořádání předčasného hlasování. Vučić svou kandidaturu na premiéra oznámil v polovině září. Prezidentské volby se podle Reuters musí uskutečnit do 90 dnů od jeho rezignace, první kolo se očekává nejpozději do konce prosince.
Do zvolení nového prezidenta má úřad dočasně zastávat předsedkyně parlamentu Ana Brnabićová. Vučić byl prezidentem od května 2017, předtím působil jako premiér v letech 2014 až 2017. Srbská ústava omezuje výkon prezidentské funkce na dvě po sobě jdoucí období, takže Vučić už nemůže znovu kandidovat na prezidenta.
Volby po měsících protestů
Říjnové volby se uskuteční po téměř dvou letech protivládních demonstrací vedených studenty. Protesty propukly po pádu přístřešku na nádraží v Novém Sadu v listopadu 2024, při kterém zemřelo 16 lidí. Kritici vlády spojují neštěstí s korupcí a nedostatečným dohledem nad veřejnými projekty. Hnutí Students Win chce v parlamentních volbách soupeřit s SNS a jejími spojenci. Dalším soupeřem má být aliance proevropských opozičních stran European Serbia.
Vučić a jeho spojenci čelí také kritice nevládních organizací kvůli oslabování demokratických institucí, tlaku na média a postupu bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Vláda tato obvinění odmítá. Výsledek voleb bude důležitý nejen pro další rozložení politické moci, ale také pro tempo reforem, vztahy se zahraničními investory a pokračování infrastrukturních projektů.
Ekonomika čeká na stabilitu
Srbská ekonomika podle Mezinárodního měnového fondu v roce 2025 vzrostla o dvě procenta. Pro letošek fond v červnové zprávě odhadl růst reálného hrubého domácího produktu na 2,8 procenta a pro rok 2027 na čtyři procenta. Hrubý domácí produkt je hodnota zboží a služeb vytvořených v ekonomice za určité období. Fond zároveň uvedl, že inflace v dubnu činila meziročně 3,3 procenta a nacházela se v tolerančním pásmu srbské centrální banky.
Mezinárodní měnový fond doporučil Srbsku držet rozpočtový schodek v letech 2026 a 2027 na hranici tří procent HDP. Ve své prognóze pro rok 2026 počítá s veřejným dluhem kolem 44,7 procenta HDP. Růst má podpořit obnova spotřeby a investic, nové výrobní kapacity, energetické projekty a přípravy na specializovanou výstavu Expo 2027 v Bělehradě. Politická nejistota by podle fondu mohla naopak oslabit soukromé investice a spotřebu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.