Blokády a protesty u francouzských středních škol přerostly v několika městech v násilné střety. Policie v pondělí zadržela 164 lidí, uvedl ministr vnitra Laurent Nuñez. Podle francouzských úřadů bylo zasaženo přibližně 180 škol. Protestující požadují lepší podmínky ke studiu a více prostředků pro školy, jejich akce se ale odehrávají také na pozadí sílícího politického napětí před prezidentskými volbami plánovanými na rok 2027.
V pařížské aglomeraci bylo podle policejní prefektury dočasně zablokováno 28 středních škol. Při zásazích utrpělo zranění devět policistů, ředitelka jedné školy a studentka. Ředitelku zasáhl pyrotechnický prostředek, studentku podle úřadů zranil výbuch podomácku vyrobeného zařízení s kyselinou chlorovodíkovou. V jižním regionu Alpes-Maritimes policie zadržela deset studentů kvůli podezření ze zakládání požárů, házení předmětů a dalším násilným činům, při nichž byli zraněni dva studenti. Informovala o tom agentura AP.
Vláda označuje část událostí za násilnosti ve městech, nikoli za běžný studentský protest. Ministr školství Édouard Geffray prohlásil, že násilí podle něj páchají lidé zvenčí, kteří se snaží narušit fungování škol a obejít demokratické postupy. Ministr vnitra Nuñez současně kritizoval představitele levicového hnutí La France insoumise (LFI), které patří k nejvýraznějším opozičním silám ve francouzském parlamentu.
Premiér Sébastien Lecornu obvinil volené zástupce LFI z „nezodpovědné eskalace“ poté, co vyzvali k rozšíření protestního hnutí po celé zemi. Vláda tvrdí, že politici hnutí podporují blokády a přispívají k násilí. Lecornu a další členové kabinetu zároveň zdůrazňují, že požadavky studentů je možné řešit prostřednictvím školských a politických institucí, nikoli nátlakem na ulici.
LFI tato obvinění odmítá. Její představitelé tvrdí, že protesty vycházejí především z reálných problémů studentů a jejich škol, nikoli z politického řízení. Jean-Luc Mélenchon, zakladatel hnutí a jedna z hlavních postav francouzské radikální levice, vládu obvinil, že místo řešení podmínek ve školách stigmatizuje protestující. Podle něj je třeba rozlišovat mezi pokojnými studenty a jednotlivci, kteří se dopouštějí násilí.
Konfrontace přichází v době, kdy se ve Francii začíná formovat kampaň před prezidentskými volbami v roce 2027. Vládní tábor se snaží vystupovat jako zastánce veřejného pořádku a fungování institucí, zatímco levicová opozice zdůrazňuje sociální a materiální problémy mladých lidí. Do sporu se zapojují také odbory a studentské organizace. Podle agentury AP chtějí protestující v mobilizaci pokračovat a usilují o její celostátní rozšíření.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.