Porézní trojrozměrná textilie Plant Armor zvýšila v pokusu úrodu jahod až 3,56krát. Materiál výzkumníci z North Carolina State University rozprostřeli nad rostlinami v pěstebních tunelech, kde porovnávali kryté a nekryté jahodníky. Podle studie zveřejněné v časopise Agriculture se pod krytem zvýšil jak počet, tak hmotnost sklizených plodů, aniž se projevilo zhoršení celkového růstu rostlin.
Plant Armor tvoří několik vrstev pletené polyesterové textilie. Vnitřní vrstva vytváří mezi vnějšími povrchy prostor, kterým mohou procházet vzduch a voda, zatímco pro drobný hmyz představuje obtížně překonatelnou překážku. Kryt tak funguje jako fyzická bariéra, nikoli jako insekticid. Laboratorní testy s mšicemi ukázaly, že hmyz přes materiál během sledování nepronikl.
Výzkumníci přitom původně očekávali, že kryt může rostlinám ubrat světlo. U rostlin vystavených nedostatku světla se někdy spouští takzvaná reakce na zastínění: více energie věnují růstu stonků a listů a méně tvorbě plodů. V testu se však rozdíl ve vegetativní biomase krytých a nekrytých rostlin neprokázal a textilie podle autorů nevyvolala tento typ růstové reakce.
Jedním z možných vysvětlení vyšší sklizně bylo oteplení prostředí pod krytem. Teplota tam byla během pokusu soustavně vyšší, zatímco relativní vlhkost vzduchu se mezi krytými a nekrytými plochami významně nelišila. Jahodníky pod textilií také dosáhly plodnosti dříve. Vědci to spojují s takzvanými sumami efektivních teplot, tedy s množstvím tepla, které rostlina potřebuje k přechodu mezi jednotlivými vývojovými fázemi.
Výsledky by mohly vést k omezení používání pesticidů, protože materiál znesnadňuje hmyzu přístup k rostlinám. Studie ale takové snížení spotřeby přípravků přímo neprokázala. V terénní části se navíc škůdci objevili na krytých i nekrytých rostlinách a pokus proto nelze chápat jako důkaz, že textilie sama o sobě zajistí bezhmyzí nebo zcela bezpostřikovou produkci. Výzkumníci také neměřili úsporu vody; propustnost materiálu pro déšť a závlahu pouze ukazuje, že by kryt teoreticky nemusel vyžadovat stejný režim jako nepropustné fólie.
Vývoj materiálu původně vycházel z práce na textiliích pro vojenské oděvy, které měly zvýšit pohodlí při nošení ochranné výstroje a bránit štípnutí komáry. Autoři nyní upozorňují, že je zapotřebí další testování přímo na farmách, v odlišných klimatických podmínkách a u dalších plodin. Teprve takové zkoušky ukážou, zda se výsledek z pěstebního tunelu potvrdí i v běžném zemědělském provozu.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.