V Lotyšsku se v sobotu 3. října konají parlamentní volby. Hlasovat může přibližně 1,5 milionu lidí. Jde o jedenácté parlamentní volby v zemi od obnovení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991. Předběžné výsledky se očekávají během sobotního večera, oficiální předběžné výsledky mají být zveřejněny v neděli, uvedla agentura AFP, jejíž informace převzal server Euronews.
Volby se konají v době, kdy lotyšské voliče ovlivňují dvě hlavní témata: obavy z bezpečnostní situace v sousedství Ruska a rostoucí životní náklady. Lotyšsko je členem Evropské unie a NATO a patří k důležitým zemím východního křídla aliance. Podle analytiků v zemi přetrvává široká podpora vojenské pomoci Ukrajině i pokračování vysokých výdajů na obranu.
Průzkumy před volbami favorizovaly středopravicové uskupení United List premiéra Andrise Kulbergse. Jeho koalice ale podle očekávání nemá obhájit dosavadní pozici bez ztrát. Vládu dosud tvořily United List, centristická New Unity, nacionalistická National Alliance a Union of Greens and Farmers. Po volbách může být nutné hledat nového koaličního partnera.
Bezpečnost a životní náklady
Bezpečnost patří mezi nejdůležitější témata v zemi, která má dlouhou hranici s Ruskem a byla po většinu 20. století součástí Sovětského svazu. Podle analytika lotyšského institutu LaSER Robertse Kitsa bude prioritou obrana a bezpečnost. Politické strany se podle něj ve velké míře shodují na podpoře Ukrajiny a na zachování výdajů na obranu blízko pěti procent hrubého domácího produktu.
Významnou roli ale hraje také ekonomická situace. Lotyšsko je podle životní úrovně nejméně prosperující ze tří pobaltských států. Voliči upozorňují na vysoké životní náklady, problémy zdravotnictví a stav veřejných financí. Země navíc vykazuje výrazné regionální rozdíly. Zatímco v okolí Rigy dosahoval hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2024 přibližně evropského průměru, v některých dalších regionech nepřesahoval polovinu této úrovně.
Napjatá je situace zejména v Latgale na východě země, kde žije početná ruskojazyčná komunita a region dlouhodobě ztrácí obyvatele. Ve druhém největším městě Daugavpilsu se podle AFP potýkají s nedostatkem pracovních příležitostí a odchodem mladých lidí. Ruskojazyční voliči přitom už netvoří jednotný politický blok. Strana Harmony, která v minulosti několikrát vyhrála parlamentní volby, se do parlamentu nedostala v roce 2022 a její návrat se neočekává.
Posilují populistické strany
Z ekonomických obav těží populistická strana Sovereign Power, která kritizuje pomoc Ukrajině a vyšší vojenské výdaje. V průzkumech se pohybovala kolem devíti procent. Podobnou podporu měla také strana Latvia First podnikatele Ainārse Šleserse, která slibuje hospodářské oživení a prosazuje konzervativní program. Na rozdíl od Sovereign Power by podle předvolebních odhadů mohla po volbách sehrát roli při sestavování nové vlády.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.