Žraloci černocípí (Carcharhinus limbatus) dokážou zachytit nízkofrekvenční zvuky ze vzdálenosti nejméně 62 metrů, tedy přibližně 250 stop. Ukázaly to pokusy s volně plujícími zvířaty u pobřeží jihovýchodní Floridy. Žraloci na zvuk nejen reagovali, ale často také prudce změnili směr a rychle odplavali od podvodního reproduktoru.
Výzkum provedli vědci z Florida Atlantic University. Výsledky zveřejnili v časopise Integrative Organismal Biology ve studii nazvané Orientation of Blacktip Sharks (Carcharhinus limbatus) to Underwater Sound. Autoři sledovali žraloky pomocí dronu a současně jim z reproduktoru vysílali krátké zvukové podněty o frekvencích 100 až 200, 200 až 400 a 400 až 800 hertzů. Hertz je jednotka frekvence udávající počet kmitů za sekundu.
Po zachycení podnětu žraloci měnili směr o 20 až 160 stupňů a následně od zdroje rychle odplouvali. Výzkumníci zaznamenali 209 reakcí. Žraloci odpovídali na všechny tři skupiny nízkých frekvencí nejméně ze vzdálenosti 62 metrů a 71,6 procenta reakcí nastalo v takzvaném akustickém vzdáleném poli. Jde o oblast, v níž se zvuk šíří jinak než v bezprostřední blízkosti zdroje a kde podle dosavadních předpokladů nemělo být pro žraloky snadné takový podnět zachytit.
Pro srovnání vědci použili také zvuk o frekvenci 10 kilohertzů a podobné hlasitosti. Na tento vysokofrekvenční kontrolní podnět žraloci nereagovali. Studie tak podporuje dřívější poznatky, podle nichž jsou žraloci citlivější k nízkým frekvencím. Zároveň ukazuje, že jejich reakce nemusí být omezena jen na bezprostřední okolí zdroje, kde ve vodě převládá pohyb částic vyvolaný zvukem.
Výzkumníci měřili hlasitost zvuku přímo na místě pokusů a pomocí modelu vypočítali, při jaké intenzitě jednotliví žraloci začali reagovat. U vyšších frekvencí byla k vyvolání reakce zapotřebí větší intenzita zvuku. To odpovídá předchozím experimentům, které ukázaly, že žraloci nejlépe vnímají nízkofrekvenční podněty.
Prudká změna směru od reproduktoru naznačuje, že žraloci dokázali určit, odkud zvuk přichází. Studie ale neměřila přesnost jejich orientace způsobem, který by umožnil tvrdit, že zdroj lokalizují stejně přesně jako například některá suchozemská zvířata. Výsledky přesto ukazují, že sluch může žralokům poskytovat informace o okolí na větší vzdálenost, než se dosud předpokládalo. Zvuky ve vodě mohou upozorňovat na kořist, jiné živočichy nebo potenciální nebezpečí.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.