Bezpečnost hranic, podpora Ukrajiny a rostoucí náklady domácností se v Lotyšsku potkávají v jediné otázce: komu svěřit další čtyři roky vlády? Země v sobotu vybírá nový parlament. Pokračování západního směřování zůstává hlavním očekáváním, složení příští koalice však může být mnohem méně předvídatelné.
Volební místnosti se v Lotyšsku otevřely v osm hodin ráno místního času. O sto křesel v Saeimě se uchází čtrnáct kandidátních listin. Hlasování přichází jen několik měsíců po výměně vlády, kterou vyvolal spor o bezpečnost země. Premiér Andris Kulbergs nyní usiluje o mandát, který by jeho působení prodloužil z několika měsíců na celé volební období. [1] [2] [3]
Ruská válka proti Ukrajině dává volbám mezinárodní význam. Z domácího pohledu se však hlasování neomezuje na geopolitiku. Pro část voličů bude rozhodující dostupnost zdravotní péče, práce mimo hlavní město nebo to, kolik po zaplacení běžných výdajů zbude v rodinném rozpočtu. Právě propojení těchto témat pomáhá vysvětlit podporu protestních a populistických uskupení. [4]
Bezpečnost už letos jednu vládu stála místo
Současnou situaci nelze pochopit bez květnové politické krize. Tehdejší premiérka Evika Siliňová odvolala ministra obrany Andrise Sprūdse po incidentu, při němž podle Reuters zabloudily z Ruska do Lotyšska dva ukrajinské drony a explodovaly u ropného skladovacího zařízení. Armáda jejich přelet nezachytila. Spor se týkal nedostatečné ochrany proti dronům; Sprūdsovi Progresivisté následně stáhli podporu vládě a premiérka rezignovala. [5]
Novou vládu parlament schválil 28. května poměrem 66 hlasů ku 25. Kulbergsova Sjednocená kandidátka spojila síly s Novou jednotou, Svazem zelených a zemědělců a Národní aliancí. Kabinet zařadil ochranu hranic a opatření proti dronům mezi své priority a přihlásil se k pokračování podpory Ukrajiny. [3]
Politický význam této epizody: shoda na potřebě obrany sama o sobě nezaručuje důvěru voličů. Rozhodující může být také schopnost vlády proměnit výdaje a sliby ve funkční ochranu. Květnový pád kabinetu ukázal, jak rychle se bezpečnostní selhání může změnit ve spor o politickou odpovědnost.
Hybridní hrozby: zvýšená ostražitost, nikoli potvrzené zmanipulování voleb
Lotyšská bezpečnostní služba VDD před hlasováním oznámila posílená opatření a sledování informačního prostoru. Ve stanovisku z 28. září upozornila, že Rusko může zesílit dezinformační kampaně proti politikům odmítajícím ruskou agresi a podporujícím Ukrajinu. Nevyloučila ani provokace z Ruska či Běloruska. [6]
Současně uvedla zásadní upřesnění: v té době nezjistila významné a systematické pokusy nepřátelských států ovlivnit výsledek ve prospěch konkrétní strany či kandidáta. Prověřovala jednotlivé případy šíření dezinformací. Vyzvala také k hlášení manipulovaných videí a zvukových nahrávek, zastrašování nebo případného kupování hlasů; to podle tehdejšího vyjádření zaznamenáno nebylo. [6]
Pojem hybridní hrozba proto v tomto kontextu označuje zejména riziko narušení důvěry, informačních manipulací a provokací. Nelze jej automaticky zaměňovat s prokázaným zásahem do sčítání. Ani ranní zpráva veřejnoprávního LSM nepřinesla potvrzení, že by se obavy z narušení hlasování sousedními státy naplnily. [2]
Kdo může rozhodovat o příští vládě
Lotyšská stranická scéna nabízí více významných hráčů. Následující přehled zachycuje hlavní uskupení a jejich profil; nejde o předpověď konečného pořadí. [7]
| Uskupení | Výrazná osobnost | Profil a volební nabídka |
|---|---|---|
| Sjednocená kandidátka Apvienotais saraksts | Andris Kulbergs | Konzervativní a podnikatelsky orientované uskupení současného premiéra. |
| Suverénní moc / Mladí Lotyši | Jūlija Stepaņenko | Populistická aliance s důrazem na rodinné dávky a odmítání výdajů na zahraniční vojenské konflikty. |
| Lotyšsko na prvním místě Latvija pirmajā vietā | Ainārs Šlesers | Populistická a konzervativní nabídka, nižší daně, podpora podnikání a orientace na spolupráci s USA. |
| Progresivisté Progresīvie | Andris Sprūds | Liberální a levostředová síla, po květnovém rozpadu vlády v opozici. |
| Národní aliance | Ilze Indriksone | Nacionalistická pravice, vysoké obranné výdaje a přerušování vazeb na Rusko a Bělorusko. |
| Svaz zelených a zemědělců | Viktors Valainis | Agrární a konzervativní uskupení, důraz na regiony a zdravotnictví. |
| Nová jednota Jaunā Vienotība | Baiba Braže | Proevropský pravý střed, oslabený krizí předchozí vlády. |
Průzkumy: náskok premiérovy strany a velká skupina nerozhodnutých
Průzkum SKDS pro lotyšskou televizi, zveřejněný LSM 28. září, vycházel z odpovědí více než dvou tisíc občanů dotázaných mezi 4. a 16. zářím. Vedla v něm Sjednocená kandidátka. [8]
| Strana nebo odpověď | Podpora / podíl |
|---|---|
| Sjednocená kandidátka | 14,4 % |
| Suverénní moc / Mladí Lotyši | 9,4 % |
| Lotyšsko na prvním místě | 9,2 % |
| Progresivisté | 6,2 % |
| Národní aliance | 5,6 % |
| Nová jednota | 4,3 % |
| Nerozhodnutí | 18,7 % |
| Deklarovaná neúčast | 14,9 % |
Výběr údajů, nikoli úplný žebříček všech kandidujících stran. LSM uvádí Svaz zelených a zemědělců na šestém místě; jeho přesnou hodnotu v textu článku neuvádí. [8]
Pozor na rozdílné základy procent: uvedených 4,3 procenta pro Novou jednotu neznamená automaticky vypadnutí z parlamentu. Volební pětiprocentní hranice se vztahuje k odevzdaným hlasům, zatímco tato tabulka zahrnuje i nerozhodnuté a lidi, kteří volit nechtějí. SKDS při modelování výsledku připouštěla vstup sedmi uskupení. Nejistota přesto zůstává značná. [7] [8]
Za debatou o Rusku stojí také životní úroveň
Euronews popisuje výrazný rozdíl mezi prosperitou okolí Rigy a ostatními regiony. Zvlášť citelný je úbytek obyvatel a nedostatek příležitostí ve východním Latgalsku. V kampani tak vedle obrany zaznívají stížnosti na drahotu, zdravotnictví a nedostatek dobrých pracovních míst. [4]
Také ruskojazyčné obyvatelstvo nelze považovat za jednotný politický blok. Jazyk, občanství a postoj ke Kremlu jsou různé věci. Zpravodajství z Daugavpils zachycuje i voliče, kteří své rozhodování stavějí především na zaměstnání a hospodářských vyhlídkách. [4]
Analyticky z toho plyne: proevropská orientace a nespokojenost s vládou se nemusí vylučovat. Volič může požadovat pokračování pomoci Ukrajině a současně odmítat dosavadní ekonomickou politiku. Pro budoucí koalici bude důležité tyto dva postoje neslévat do jediné otázky loajality k Západu.
Obrana stojí přes dvě miliardy eur. Spor bude i o jejich využití
Oficiální přehled ministerstva obrany uvádí pro rok 2026 rozpočet přibližně 2,158 miliardy eur. Po aktualizaci prognózy HDP z března odpovídá uváděný podíl 4,73 procenta HDP. Při schvalování rozpočtu se pracovalo s hodnotou 4,91 procenta. Rozdílné procento proto samo o sobě nemusí znamenat změnu nominální částky; záleží také na odhadu velikosti ekonomiky a metodice. [9] [10]
Schválené priority zahrnují protivzdušnou obranu, munici, bezpilotní prostředky i posílení východní hranice. V rozpočtovém plánu byla na podporu Ukrajiny vyčleněna částka 110 milionů eur, odpovídající tehdy uváděným 0,25 procenta HDP. [10]
Lotyšsko se zároveň opírá o spojenecké síly. Mnohonárodní brigádu NATO v zemi vede Kanada; podle lotyšského ministerstva obrany se do předchozí bojové skupiny v roce 2018 zapojila také Česká republika. Rozšiřování jednotky na brigádní úroveň začalo v roce 2024. [11]
Pro českého čtenáře tedy nejde jen o vzdálený volební souboj. Schopnost Lotyšska dlouhodobě financovat obranu a spolupracovat se spojenci ovlivňuje bezpečnost prostoru, na jehož ochraně se podílí i Česko.
Tři povolební otázky, které budou důležitější než samotné vítězství
Následující scénáře jsou analytickým rozborem, nikoli zprávou o dohodnutých koalicích.
- Udrží se dosavadní vládní uskupení? Rozhodne společný počet mandátů a ochota partnerů pokračovat. První místo premiérovy strany nemusí vykompenzovat ztráty menších spojenců.
- Stane se Šlesers nezbytným partnerem? Euronews označuje možnou spolupráci Sjednocené kandidátky s Lotyšskem na prvním místě za významnou povolební otázku. Vstup takového partnera by mohl otevřít spory o ekonomické a hodnotové priority. [4]
- Kolik hlasů zůstane bez zastoupení? Pětiprocentní hranice může změnit poměr sil mezi úspěšnými stranami. Malý rozdíl u některé kandidátky může mít mnohem větší dopad na koaliční matematiku než podobný posun favorita.
Předvolební očekávání pokračující podpory EU, NATO a Ukrajiny proto není zárukou jednoduchého sestavování vlády. Shoda na strategickém ukotvení země může existovat vedle ostrých sporů o daně, veřejné služby nebo rozdělení ministerstev.
Časová osa: od vládní krize k volební noci
- 14. května 2026: rezignace premiérky Eviky Siliňové po ztrátě koaliční podpory. [3]
- 28. května: parlament schvaluje Kulbergsův čtyřstranný kabinet. [3]
- 28. září: VDD zveřejňuje bezpečnostní vyhodnocení před volbami. [6]
- 3. října, 8:00–20:00 v Lotyšsku: hlavní den hlasování; v českém čase 7:00–19:00. [1]
- Noc na 4. října: očekává se postupné vyjasňování výsledku. [2]
- 3. listopadu: podle LSM se má nově zvolená Saeima sejít k prvnímu zasedání. [2]
Co sledovat po uzavření místností
Vedle pořadí stran bude zásadní počet subjektů, které překročí volební práh, rozdělení sta mandátů a první vyjádření o přijatelnosti koaličních partnerů. Důležité bude rovněž to, zda úřady oznámí konkrétní incidenty — a jakými důkazy případná tvrzení podloží.
Průběžná data zveřejňuje lotyšská Ústřední volební komise. Dokud nejsou hlasy sečtené, zůstává vítězství i podoba příští vlády otevřenou otázkou.