Meteorický kráter ukrytý pod městem Ames v Oklahomě vznikl pravděpodobně před zhruba 370 miliony let, nikoli před přibližně 467 miliony let, jak se soudilo dosud. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v časopise Meteoritics & Planetary Science. Výsledek mění zařazení Ameské impaktní struktury v dějinách Země a oslabuje její dřívější spojení s takzvanou ordovickou meteorickou událostí.
Výzkumníci z The University of Texas at Austin analyzovali vzorky hornin získané z vrtů v místě kráteru. Zaměřili se na zirkony, odolné minerály, jejichž stáří lze určit podle poměru radioaktivního uranu a vzniklého olova. Tato metoda, označovaná jako uran-olověné datování, umožňuje stanovit, kdy se krystal vytvořil nebo kdy byl výrazně pozměněn vysokou teplotou a tlakem.
V analyzovaných vzorcích tým vedený geoložkou Elizabeth Catlos určil nejmladší skupinu zirkonů do období před 369,7 milionu let, s nejistotou 5,9 milionu roku. Výzkumníci zkoumali celkem 37 analytických míst na zrnech zirkonu. U části krystalů navíc pomocí katodoluminiscence a elektronové zpětně odražené difrakce hledali mikroskopické struktury vznikající při impaktu. Tyto obrazy ukázaly, že některé zirkony nesou stopy po deformaci spojené s nárazem.
Staré fosilie kráter zmátly
Ameská struktura byla dříve datována především pomocí biostratigrafie, tedy podle fosilií obsažených v horninách. Geologové v ní nalezli zbytky konodontů, drobných úhořovitých organismů, kteří žili v ordoviku. Nová interpretace ale předpokládá, že tyto fosilie byly už v době dopadu staré a při nárazu se promíchaly s mladšími horninami. Samotné fosilie proto nemusely ukazovat na okamžik vzniku kráteru.
Dosavadní ordovické zařazení spojovalo Ames s obdobím kolem 467 milionů let, kdy podle některých hypotéz vzniklo na oběžné dráze Země prstencové pásmo úlomků po rozpadu asteroidu. Z něj mohly po miliony let přilétat na Zemi meteority a vytvořit nápadně početnou skupinu impaktních struktur. Nové datování Ameského kráteru tuto konkrétní lokalitu z této události vyřazuje, protože její vznik by spadal až do pozdního devonu.
Stáří kolem 370 milionů let se časově blíží hranici mezi stupni frasn a famen. V tomto období, přibližně před 372 miliony let, proběhla takzvaná frasn-famenská krize, jedna z významných epizod vymírání, která silně zasáhla mořské ekosystémy. Studie však neprokazuje, že právě dopad v Oklahomě toto vymírání způsobil. Výzkumníci pouze ukazují, že Ameský impakt se s touto událostí časově překrývá a mohl být součástí širší skupiny devonských dopadů v Severní Americe.
Autoři zároveň upozorňují, že dostupného materiálu bylo málo, což omezuje počet zirkonů vhodných k analýze. Nové stáří proto označují za nejlepší současný odhad, nikoli za definitivní uzavření otázky. K ověření bude zapotřebí více vzorků a případně také datování vrstev vyvrženého materiálu, který mohl po dopadu pokrýt rozsáhlé území. Ameský kráter má dnes průměr zhruba 14 až 16 kilometrů a je zcela překryt mladšími sedimenty; kromě geologického významu je také místem těžby ropy a zemního plynu.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.