Delší půst vyvolává v lidském těle změny napříč mnoha orgány, nejvýraznější z nich se ale neobjevují hned. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature Metabolism, při níž vědci sledovali dvanáct zdravých dobrovolníků během sedmidenního půstu pouze s vodou. Výsledky naznačují, že organismus po několika dnech přechází do odlišného biologického stavu, který se neomezuje jen na spalování tělesného tuku.
Výzkumníci z Queen Mary University of London a Norwegian School of Sports Sciences odebírali účastníkům krev před půstem, každý den během něj a také po návratu k jídlu. Pomocí proteomiky, tedy analýzy velkého množství bílkovin v biologickém vzorku, sledovali přibližně 3000 proteinů v krevní plazmě. Tyto molekuly mohou nepřímo ukazovat, jak na nedostatek energie reagují různé tkáně a orgány.
V prvních dvou až třech dnech se podle očekávání změnil hlavní zdroj energie. Tělo postupně vyčerpávalo zásoby glukózy uložené ve formě glykogenu a více využívalo tuky a ketolátky. Ketolátky jsou látky vznikající při odbourávání tuků, které mohou sloužit jako palivo například pro mozek. Výraznější systémové změny v aktivitě bílkovin se však podle studie začaly objevovat až přibližně po třech dnech úplného omezení příjmu kalorií.
Během půstu se významně změnila více než třetina sledovaných bílkovin. Změny se týkaly metabolismu, imunitních procesů i struktur, které poskytují oporu tkáním a orgánům. Některé z nich souvisejí také s takzvanou extracelulární matrix, sítí molekul obklopujících buňky. Ta mimo jiné pomáhá udržovat strukturu tkání a ovlivňuje jejich fungování, včetně nervového systému.
Dobrovolníci během týdne ztratili v průměru 5,7 kilogramu tělesné hmotnosti. Po třech dnech běžného stravování se většina úbytku netukové hmoty, například vody a části svalové tkáně, vrátila, zatímco značná část úbytku tuku přetrvala. Studie tak ukazuje, že změny hmotnosti při půstu nelze jednoduše interpretovat jako ztrátu tuku. Výzkum zároveň neověřoval, zda by několikadenní půst u lidí vedl k léčbě konkrétního onemocnění nebo k dlouhodobému zlepšení zdraví.
Autoři pomocí genetických dat z rozsáhlých lidských studií odhadovali, s jakými zdravotními jevy by mohly změny jednotlivých bílkovin souviset. Výsledky ukázaly možné vazby na některé metabolické, zánětlivé a neurologické procesy. Jde ale o předpovědi založené na kombinaci různých dat, nikoli o důkaz, že půst tyto zdravotní účinky skutečně vyvolává. Vědci proto upozorňují, že další výzkum by měl zjistit, které změny jsou prospěšné a které mohou představovat riziko.
Studie se týkala malého počtu zdravých lidí a zkoumala krátkodobou reakci na úplné omezení kalorií. Nelze z ní proto odvodit, že sedmidenní půst je vhodný pro běžnou populaci ani že je bezpečný pro lidi s nemocemi. Delší půst může vést k dehydrataci, poruchám rovnováhy minerálů, závratím nebo úbytku svalové hmoty. Zjištění podle autorů především pomáhá určit, které biologické procesy by jednou mohly napodobit léky nebo jiné bezpečnější postupy, aniž by člověk musel několik dní nejíst.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.