Vysoce intenzivní intervalový trénink, známý pod zkratkou HIIT, může u zdravých starších lidí zlepšit složení těla bez současného úbytku beztukové hmoty. HIIT spočívá ve střídání krátkých úseků velmi náročného cvičení s obdobími pomalejšího pohybu nebo odpočinku. Naznačuje to studie australských vědců, která po dobu šesti měsíců porovnávala účinky různě intenzivního cvičení.
Výsledky zveřejnil časopis Maturitas. Výzkumníci z University of the Sunshine Coast a dalších australských pracovišť sledovali 123 zdravých lidí s průměrným věkem 72 let. Účastníci třikrát týdně absolvovali 45minutové lekce na běžeckém pásu. Byli náhodně rozděleni do skupiny s vysoce intenzivním intervalovým tréninkem, skupiny se středně intenzivním vytrvalostním cvičením a nízkointenzivní kontrolní skupiny.
Složení těla odborníci měřili na začátku, po třech měsících a na konci programu. Použili přitom dvoufotonovou rentgenovou absorpciometrii, tedy vyšetření známé jako DXA, které umožňuje odhadnout množství tuku a beztukové hmoty v těle. Ta zahrnuje především svaly, ale také vodu, kosti a další tkáně. Měření proto neukazuje přímo, zda člověk získal nebo ztratil svalovou sílu.
Obě náročnější skupiny podle studie snížily množství tělesného tuku více než nízkointenzivní kontrolní skupina. U středně intenzivního cvičení se ale zároveň mezi začátkem a koncem programu snížila beztuková hmota. U HIIT se podobný pokles neobjevil. Tato skupina byla navíc jediná, u níž se celkový podíl tělesného tuku zlepšil. Středně i vysoce intenzivní trénink vedly také ke srovnatelnému úbytku viscerálního tuku, který se ukládá v dutině břišní kolem orgánů.
Studie tak nenaznačuje, že by běžné středně intenzivní cvičení bylo neúčinné. Pomohlo snižovat tukovou hmotu stejně jako HIIT, podle autorů však mohlo mít méně příznivý dopad na zachování beztukové tkáně. Výzkumníci připouštějí, že vyšší intenzita mohla svaly více zatížit a poskytnout tělu silnější podnět k jejich udržení. Jde ale o možné vysvětlení, nikoli o mechanismus, který tato studie přímo ověřovala.
Autoři zároveň upozorňují, že rozdíly mezi skupinami byly malé a s ohledem na možnou chybu měření nemusely být klinicky významné. Výzkum se týkal zjevně zdravých starších lidí schopných pravidelně docházet na trénink, takže výsledky nelze automaticky vztáhnout na křehké osoby, lidi s chronickými nemocemi nebo na ty, pro něž je intenzivní zátěž nevhodná. Studie také neporovnávala účinky silového tréninku, který je pro udržení svalové síly ve vyšším věku důležitou součástí pohybových programů.
Výsledky proto představují především srovnání změn tělesného složení při různých intenzitách aerobního cvičení, nikoli důkaz, že HIIT je nejlepší nebo bezpečná volba pro každého. Podle studie může být vyšší intenzita vhodnou možností pro některé zdravé starší dospělé, pokud ji lze bezpečně přizpůsobit jejich kondici a zdravotnímu stavu.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.