Umělá inteligence podle izraelského historika a filozofa Yuvala Noaha Harariho nepředstavuje pouze další technologický nástroj. Na konferenci Forum 2000 v Praze varoval, že systémy schopné vytvářet text, obraz i rozhodnutí mohou postupně zasáhnout samotné základy společnosti – od vzdělávání přes politiku až po fungování pracovního trhu. Harari vystoupil 13. října, tedy v den závěru třicátého ročníku konference.
Za mimořádně citlivou oblast považuje kontakt dětí s AI. Pokud bude významná část jejich komunikace probíhat prostřednictvím chatbotů a dalších digitálních systémů, může se podle něj měnit způsob, jakým si vytvářejí vztahy, důvěru a představu o autoritě. Nejde podle něj jen o to, zda technologie poskytne správnou odpověď. Podstatné je, kdo bude určovat, jaké informace lidé uvidí, jaké názory si osvojí a jaká rozhodnutí budou považovat za vlastní.
Riziko pro demokracii i pracovní trh
Harari dlouhodobě upozorňuje, že největším rizikem nemusí být vzpoura strojů, ale schopnost AI přesvědčivě napodobovat lidskou komunikaci a cíleně ovlivňovat chování. Systémy, které znají preference uživatelů a dokážou vytvářet personalizovaný obsah, mohou podle něj posilovat politickou manipulaci. Pro demokracii je přitom důležité, aby lidé vedli veřejnou debatu s vědomím, že na druhé straně stojí člověk, nikoli automaticky generovaný obsah.
Ekonomický rozměr změny už zachycují i mezinárodní instituce. Podle Mezinárodního měnového fondu přispěly investice související s AI v roce 2025 k růstu amerického hrubého domácího produktu odhadem 0,5 procentního bodu. Fond zároveň upozorňuje, že pracovníci s dovednostmi v oblasti AI mají vyšší příjmy, zatímco středně kvalifikovaná zaměstnání vystavená automatizaci mohou zůstat bez podobných výhod. Automatizace zde znamená nahrazování části lidské práce technologiemi.
Výrazné rozdíly se objevují také mezi obory. V únoru 2026 využívaly podle údajů Mezinárodního měnového fondu AI nejčastěji americké firmy v informačních službách, kde její nasazení uvedlo 41,2 procenta podniků. Ve finančních službách činil podíl 25,1 procenta a v profesionálních a podnikatelských službách 31,7 procenta. V průmyslu dosáhl 12,7 procenta. Čísla podle fondu ukazují, že technologie se nejrychleji šíří tam, kde firmy pracují s velkým množstvím dat a textů.
Harari zároveň spojuje technologickou soutěž s geopolitikou. Vývoj nejpokročilejších modelů vyžaduje kapitál, výpočetní výkon, data a specializované odborníky, což zvýhodňuje několik velkých ekonomik a technologických firem. Podle historika tak hrozí, že rozdíl mezi zeměmi schopnými AI vyvíjet a těmi, které ji pouze nakupují, naroste. Mezinárodní měnový fond proto sleduje vedle produktivity a zaměstnanosti také dopady AI na nerovnost, finanční stabilitu a energetickou spotřebu.
Debata o AI se tak podle Harariho netýká jen budoucí podoby práce. Jde také o otázku, zda si lidé a veřejné instituce udrží kontrolu nad rozhodováním, informacemi a společenskými pravidly. Ekonomické přínosy mohou růst produktivity urychlit, současně ale vzniká tlak na vzdělávání, ochranu osobních údajů a pravidla pro používání AI ve firmách, státní správě i politické komunikaci.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.